FROV JU RGB NEGATIVE

Podobné problémy se vyskytly i v dalších evropských zemích, kde rovněž chovají kapra (Německo, Rakousko, Polsko, Nizozemí, Velká Británie,…). Ve většině případů byl ve tkáních nemocných a uhynulých ryb detekován virus podobný tomu,kapri který je od 70. let minulého století pokládán za původce takzvané „spavé nemoci koi kaprů“, a jež se doposud vyskytoval hlavně v Japonsku u okrasné formy kapra. Vzhledem k tomu, že jedním z doprovodných příznaků tohoto onemocnění je otok (edém) různých tkání, byl původce nazván v angličtině „Carp Edema Virus“, zkráceně CEV (zatím nemá adekvátní český název, ale je možno mu říkat „kapří edema virus“). Kapři infikovaní tímto virem mají problémy s dýcháním, shromažďují se u hladiny nebo u přítoku a někdy „troubí“. Zároveň ztrácejí únikový reflex, jsou malátní, jakoby ospalí, a lze je u břehů vylovit holýma rukama. Po vylovení jsou na kůži ryb patrné světlejší skvrny, oči se jeví jako zapadlé a na žábrách bývají světlé, téměř bílé okrsky odumřelé tkáně, někdy pokryté šedozelenou plísní. Zatím bylo toto onemocnění zaznamenáno pouze u kapra. Touto úzkou hostitelskou specifičností a typickými příznaky se toto onemocnění velmi podobá jiné virové nákaze, a sice koi herpesviróze (KHV). Jsou zde však dva podstatné rozdíly: 1. onemocnění způsobené CEV se projevuje zpravidla při teplotách 8 – 18°C, zatímco KHV nejčastěji kolem 23°C; 2. na onemocnění způsobené CEV nepatří mezi sledované nákazy ryb, kdežto KHV je uvedena na seznamu tzv. „nebezpečných nákaz“, na která se vztahují určitá mimořádná veterinární opatření.

Onemocněním „CEV“ se už začalo zabývat mnoho výzkumných pracovišť. Bylo zjištěno, mimo jiné, že virus nacházený u japonských koi kaprů trpících spavou nemocí se od viru detekovaného v případech onemocnění kaprů v Evropě geneticky přece jen trochu liší. Výzkum, na němž se s kolegy z Německa, Velké Británie a Polska podíleli i pracovníci z FROV JU, prokázal, že zdravé ryby držené v nádržích společně s nemocnými, vykazují odlišnou vnímavost k dvěma existujícím variantám viru: koi kapři se snáze nakazili od nemocných koi kaprů a byli odolnější vůči „kapřímu“ viru, kdežto obyčejní kapři byli zase vnímavější k infekci přenášené jejich nemocnými soukmenovci, zatímco k viru vylučovanému nemocnými koi kapry byli poměrně imunní. Zároveň se ukázaly rozdíly ve vnímavosti k virům u různých plemen kapra. Podobně jako dříve u KHV, i zde byla jednoznačně prokázána vyšší odolnost Amurského sazana, což je divoká forma kapra, původně žijící v povodí řeky Amur. Lze se domnívat, že plemena, která mají ve svém rodokmenu tohoto asijského předka, jako například Ropšinský šupinatý kapr nebo Amurský lysec, budou rovněž vykazovat vyšší odolnost a přežití v případě, že se CEV na našem území rozšíří.

Bližší informace o této problematice jsou uvedeny v publikaci Adamek, M., Oschilewski, A., Wohlsein, P., Jung Schroers, V., Teitge, F., Dawson, A., Gela, D., Piačková, V., Kocour, M., Adamek, J., Bergmann, S. M., Steinhagen, D. 2017. Experimental infections of different carp strains with the carp edema virus (CEV) give insights into the infection biology of the virus and indicate possible solutions to problems caused by koi sleepy disease (KSD) in carp aquaculture. Veterinary Research 48: 12.

 
rybarskeknihy   youtube  face

© 2014 Fakulta rybářství a ochrany vod ve Vodňanech