FROV JU RGB NEGATIVE

Kapr obecný je nejvýznamnější rybou v České republice, kde jeho produkce představuje 85–90 % všech chovaných druhů ryb. V celosvětovém měřítku je kapr na čtvrtém místě s celkovou produkcí nad 4 mil. tun ročně. Přesto je zušlechťování kapra daleko za metodami používanými u jiných druhů ryb (losos atlantský, pstruh duhový, pražma královská či mořčák evropský).

Nejpoužívanější metodou zvyšování užitkovosti ryb je selekční šlechtění. To spočívá ve výběru (selekci) ryb s nejvyšší užitkovostí daného znaku, například růstu, odolnosti vůči nemocem, zmasilosti, k následné umělé reprodukci. Pokud je vybraný znak dostatečně dědivý, bude potomstvo takových ryb vykazovat vyšší užitkovost daného znaku oproti neselektované obsádce. Takovýmto způsobem lze požadované znaky neustále zlepšovat i v následujících generacích, neboť se genetický zisk kumuluje. Chceme-li ale například zvýšit podíl jedlých částí těla (opracovaný trup, filety), nelze zjistit hodnotu znaku jinak než usmrcením a zpracováním ryb. Jako alternativa se běžně využívá selekce na základě užitkovosti sourozenců. Ta však vyžaduje usmrcení a zpracování části ryb z dané obsádky a především znalost příbuzenských vztahů mezi jedinci v obsádce. Ty lze v podmínkách rybničních chovů zjistit jen s využitím metod molekulární biologie, a to je neúměrně nákladné. Proto je nezbytné pro podobné znaky hledat jinou spolehlivou metodu výběru vhodných kandidátů.

Vědci z Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích jsou společně s Klatovským rybářství a.s. zapojeni do evropského projektu (zkratka FISHBOOST), který se zaměřuje na zlepšení evropských akvakulturních chovů u šesti hlavních druhů ryb prostřednictvím selekčního šlechtění. Čeští výzkumníci se spolu se zahraničními kolegy zaměřili i na možnost zvýšení podílu opracovaného trupu a filetů u kapra. Opracovaný trup tvoří u kapra 58–62 % jeho hmotnosti. Domníváme se, že selekcí je možné jej zvýšit až o 10 %. U zpracovávaných ryb tak byly kromě podílů jedlých částí těla zjišťovány zaprvé i tloušťka břišní stěny a hloubka břišní dutiny pomocí ultrazvuku, zadruhé obsah tuku ve svalovině pomocí tukoměru a také různé délkové, obsahové a poměrové ukazatele zjištěné z fotografií ryb. Všechna tato měření lze provádět na živých rybách. Všechny zaznamenané znaky byly zkombinovány vícenásobnou lineární regresí a jejich hodnoty porovnány se skutečnými hodnotami podílu trupu a filetů. Bylo zjištěno, že podíly jedlých částí těla se dají s vysokou přesností předpovídat na živých rybách a že poměr mezi tloušťkou břišní svaloviny a hloubkou tělní dutiny je v přímé úměře k podílům jedlých částí těla.

Všechny znaky jsou rovněž vysoce dědivé. Podíly jedlých částí těla tedy lze nepřímo zvyšovat selekcí na hodnoty kalkulované na základě dvou měření pomocí ultrazvuku. Za jednu generaci je teoreticky možné zvýšit podíl filetů až o 0,7 %. Z praktického hlediska by tato neinvazivní metoda zlepšování užitkovosti jatečních znaků mohla být po proškolení odborného personálu efektivně využívána v provozních podmínkách českého rybářství. Je ale potřeba říci, že využití nepřímé selekce je nutné ověřit na více plemenech kapra a po realizované selekci. Ve výzkumu by oba partneři rádi pokračovali i po skončení zmiňovaného evropského projektu.

Podrobné informace lze najít v původním článku: Prchal, M., Bugeon, J., Vandeputte, M., Kause, A., Vergnet, A., Zhao, J., Gela, D., Genestout, L., Bestin, A., Haffray, P., Kocour, M., 2018. Potential for genetic improvement of the main slaughter yields in common carp with in vivo morphological predictors. Frontiers in Genetics 9, 283.

Foto 1: Interní měření tloušťky břišní stěny a hloubky břišní dutiny pomocí ultrazvuku
Foto 2: Orientační body umístěné na každé fotografii kapra obecného
Foto 3: Grafické znázornění morfologie těla pro nejvyšší (červené čáry) a nejnižší hodnoty (modré čáry) výtěžnosti filet)

rybarskeknihy   youtube  face

© 2014 Fakulta rybářství a ochrany vod ve Vodňanech