FROV

Ve dnech 15.–17. října 2024 se na Fakultě rybářství a ochrany vod JU konal v rámci integrovaného projektu LIFE Living Rivers (101069837/LIFE21-IPE-SK-Living Rivers) praktický seminář „Rybářský management a ochrana vod v ČR“. Seminář se odehrával ve vzdělávacím středisku MEVPIS Vodňany a během něj měli účastníci možnost vyslechnout prezentace, sdílet osvědčené postupy a praktické ukázky dobré praxe.

První den semináře byl zaměřen na rybářský management pstruhových vod ČR. Po úvodním představení projektu Living Rivers, byla posluchačům představena problematika současného rybářského managementu na pstruhových revírech ČR, inovativní přístupy v jejich obhospodařování a poznatky z průzkumů rybích společenstev na Šumavě. Posluchači také byli seznámeni s benefity a limitami přesunu produkce rybích násad do kontrolovaných podmínek. Teoretické poznatky pak byly v druhé polovině dne doplněny praktickou ukázkou chovu reofilních ryb v kontrolovaných podmínkách v Experimentálním rybochovném pracovišti a pokusnictví FROV JU, ukázkou odlovu ryb elektrickým agregátem a návštěvou rybí líhně NP Šumava pro prezentaci dobré praxe při odchovu vybraných druhů reofilních druhů ryb.

Druhý den byl věnován ochraně jeseterovitých ryb z celoevropského hlediska a zprůchodňování vodních toků v ČR. Posluchači tak vyslechli přednášky o celoevropském akčním plánu pro jesetery, ochraně jeseterovitých ryb in situ a novinky z aktivit projektu Living Rivers zaměřených na ochranu jeseterovitých ryb ve slovenské části Dunaje. V druhé polovině dne byla posluchačům představena problematika současného zprůchodňování toků v ČR, dopad zprůchodňování bariér pro „nerybí“ obyvatele vod a nové metodiky pro bezkontaktní monitoring rybích přechodů.

Poslední den semináře se nesl v duchu terénních exkurzí a praktických ukázek. Účastníci semináře měli možnost se seznámit s příkladem dobré praxe při zprůchodňování hraničních toků na příkladu řeky Malše, kde také měli unikátní možnost nahlédnout do života kriticky ohroženého mlže – perlorodky říční.  Účastníci také navštívili Genetické rybářské centrum FROV JU, kde si prohlédli chov různých druhů jeseterovitých ryb v kontrolovaných podmínkách.

Celý seminář se nesl ve velice přátelském duchu a byl doprovázen mnoha vášnivými diskusemi o aktuálních tématech praktické ochrany vodních toků Evropy.

Podrobnosti o projektu zde.

Za pořadatelský tým FROV JU, RNDr. Bořek Drozd, Ph.D.

Během dlouhodobé spolupráce Fakulty rybářství a ochrany vod JU s kolegy z Karlovy univerzity v Praze a s tureckými kolegy se nám podařilo aplikovat metodu umělé inkubace račích vajíček. Cílem tohoto výzkumu bylo omezit přenos račího moru z nakažených samic na potomstvo. V Turecku je lov raků, a to konkrétně raka bahenního, velmi významnou součástí komerční akvakultury. Ti jsou určeni především na export a představují významný zdroj příjmů. Tento export rostl až do poloviny 80. let 20. století, kdy náhodné zavlečení račího moru způsobilo dramatické poklesy račích populací. Přestože se hustota raků v některých tureckých jezerech obnovila na úroveň, kdy je rybolov ekonomicky výhodný, přetrvávající chronické infekce račím morem zabraňují úplnému zotavení tamních populací. Proto zde byly do rozvoje alternativních způsobů chovu raků v uzavřených akvakulturních systémech investovány nemalé finanční prostředky.

Většímu rozvoji těchto chovů však brání značná úmrtnost jak generačních jedinců odlovených z volné přírody, tak jejich mláďat. Ta je vyvolána rozvojem symptomů výše zmiňovaného račího moru. Právě tento problém jsme se pokusili vyřešit. Dokázali jsme, že již pouhá umělá inkubace oddělených vajíček od samic na průtočném systému s moruprostou vodou, potažmo v kombinaci s dezinfekcí vajíček ve formaldehydu či kyselině peroctové, omezuje přenos infekce z matky na potomstvo.

Využití této metody má výrazný potenciál v komerčních chovech raků v prostředí potenciálně ohroženým rizikem přenosu račího moru – skrze nakažené generační raky, popř. infikovanou vodou. Jedná se o další konkrétní úspěch vědců z FROV JU v ochraně původních druhů raků a zmírnění negativních důsledků šíření nepůvodních druhů raků a račího moru. 

Podrobné informace jsou dostupné v původním článku: Kozák, P., Erol, K.G., Uzunmehemtoglu, O.Y., Tangerman, M., Mojžišová, M., Özkök, R., Kouba, A., Cinar, S., Petrusek, A., 2023. Short-term artificial incubation before hatching limits vertical transmission of Aphanomyces astaci from chronically infected females of a host species susceptible to crayfish plague. Aquaculture 569: 739373. https://doi.org/10.1016/j.aquaculture.2023.739373

Napsal: prof. Pavel Kozák

Již podruhé jsme se vypravili se studenty do Maďarska, do lokalit s překvapivou diverzitou nepůvodních vodních organismů, a to především k tamním termálním vodám, za účelem poznání zajímavých společenstev specifických habitatů. Exkurzi jsme zahájili návštěvou biologické stanice na břehu Neziderského jezera ve městečku Illmitz (Rakousko), kde nám Gilbert Hafner poutavě vyprávěl o historii Neziderského jezera a na krátké vycházce do okolí biologické stanice ukázal místní fenomén rákosin i slanisek hostících opět vysokou diverzitu mokřadních a vodních ptáků, ale i fauny bezobratlých.

Další dny jsme navštívili: jezero Hévíz – bohaté na nepůvodní druhy organismů a zároveň největší termální jezero v Evropě; termální nádrže v parku Városliget v centru Budapešti nebo termální přítok potoka Barát;  přírodní mokřady Kis-Balaton, vybudované za účelem zlepšení kvality přítokové vody do jezera Balaton a jezero Velence, které kromě specifických vlastností vody a plovoucích ostrovů rákosu vyniká obrovskou diverzitou vodního a mokřadního ptactva. Na lokalitách s nepůvodními druhy si studenti prakticky vyzkoušeli odchyt/odlov raků, ryb a makrozoobentosu a na vlastní oči viděli velmi bohaté společenstvo afrických a jihoamerických cichlid, syntopickou populaci raka pruhovaného (Faxonius limosus) a červeného (Procambarus clarkii), raka mramorovaného (P. virginalis) a akvaristy velmi oblíbené krevetky červené (Neocaridina davidi) a mnoho dalších nepůvodních druhů organismů, včetně mladých jedinců želvy mississippské (Graptemys pseudogeographica), ale i kriticky ohrožené želby bahenní (Emys orbicularis).

Netradičním zážitkem byla návštěva asijské tržnice, abychom byli u zdroje některých nepůvodních druhů. Společně s „již tradičním“ vypouštěním akvarijních druhů se totiž nově ve volnosti setkáváme i s organismy půdovně určených na konzum – především kraby. Abychom neodcházeli s prázdnou, zakoupili jsme k degustačním účelům severoamerické kraby modré dovážené z Řecka, kde jsou invazním druhem. Jejich výskyt byl v poslední době zaznamenán i v Dunaji v okolí Budapešti. Po dlouhém dni plném odlovů si studenti pochutnali na krabech a vařených racích.

Novinkou byla také návštěva Limnologické stanice na břehu jezera Balaton ve městě Tihány. Zde nám Péter Takács, Blanka Gál a Bálint Preiszner představili svou činnost a zavedli nás k unikátnímu systému nádrží pro mesokosmové experimenty na břehu jezera. V průběhu exkurze nás tradičně provázeli naši maďarští kolegové. Zvláštní dík patří především Andrásu Weiperthovi a Árpádu Ferinczovi.

Autor textu a fotografií: Martin Bláha

At the beginning of 2025, a significant consortium agreement was signed to establish and implement the activities of the eLTER-CZ research infrastructure. This distributed infrastructure for research, development, and innovation aims to be included in the Roadmap of Large Research Infrastructures of the Czech Republic. eLTER-CZ is also an active participant in the European eLTER project under the auspices of ESFRI.

The goal of the eLTER-CZ research infrastructure is to create a national network of research sites dedicated to long-term ecosystem research, particularly focusing on the impact of human activities on the state and development of these ecosystems.

The eLTER-CZ research infrastructure involves partners who focus on various thematic areas, such as long-term lake monitoring, plant biodiversity, forest ecosystems, and more.

The Faculty of Fisheries and Protection of Waters at the University of South Bohemia is one of the operators of the monitoring site on the Elbe River (multi-site).

We look forward to the next steps.

The Faculty of Fisheries and Protection of Waters hosted a field meeting of the Czech National Committee for Long-Term Ecological Research (ILTER) on June 17-18, 2024.
The program of the meeting was interspersed with an excursion to the fish breeding workplaces and the Experimental and laboratory workplace of the large research infrastructure CENAKVA.
The event was held with the financial support of the FROV/CENAKVA project "extraordinary activities of the RVO JU ČB"

Ve dnech 1. – 19. 7. 2024 se uskutečnil další ročník Mezinárodní letní školy Fakulty rybářství a ochrany vod JU ve Vodňanech a Českých Budějovicích. Účastnilo se celkem 13 zahraničních studentů, kteří tři týdny pracovali na projektech pod odborným vedením Ph.D. studentů FROV JU, a to jak v terénu, tak na odborných pracovištích FROV JU. Program byl mimo jiné zpestřen exkurzemi a společenskými akcemi.

Závěr se nesl v duchu soutěže, kdy studenti letních škol přednesli před odbornou komisí výsledky své měsíční práce. Velice gratulujeme vítězům Mafaldě Almeidě, Jackovi Sadowski a Saře Ahani.

Mezinárodní letní škola byla podpořena z rozpočtu FROV JU a z rozpočtu pro rozvoj Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Komise děkana pro udělování mimořádných stipendií pro nadané studenty FROV JU udělila mimořádné stipendium dle Opatření děkana č. 2/2019 čtyřem nadaným studentům – Janu Škrabánkovi, Danielu Novákovi, Kateřině Karbusové a Maksimu Kononovi.

Rozhodnutí děkana fakulty o přidělení stipendií převzali přítomní studenti osobně dne 1.11.2024 z rukou děkana fakulty prof. Ing. Tomáše Policara, Ph.D. a proděkana pro pedagogickou činnost doc. Ing. Martina Kocoura, Ph.D.

Úspěšným studentům gratulujeme a přejeme podobné nadšení a zapojení do propagace fakulty i v dalších letech jejich studia.

On August 23, 2024, the Minister for Science, Research and Innovation of the Czech Republic, Marek Ženíšek, visited the rectorate, selected faculties, and facilities of the University of South Bohemia in České Budějovice and the Biology Centre of the Czech Academy of Sciences. During the visit, the minister met with leading representatives of both institutions to discuss the state of science and research in the Czech Republic, the scientific and research quality, and the beneficial collaboration between the visited organizations. At the University of South Bohemia, the minister visited the Faculty of Science, the Faculty of Fisheries and Protection of Waters, and the Faculty of Agriculture and Technology. At the Faculty of Fisheries and Protection of Waters, the minister visited the aquaponic greenhouse of the Laboratory of Nutrition in the Institute of Aquaculture and Protection of Waters, where he also partially obtained information about the center and the large research infrastructure CENAKVA. The minister expressed interest in visiting the Vodňany part of the Faculty of Fisheries and Protection of Waters during autumn 2024, where we will be very happy to welcome him.

Ministr pro vědu, výzkum a inovace ČR Marek Ženíšek 23.8.2024 navštívil rektorát, vybrané fakulty a pracoviště Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a Biologického centra Akademie věd České republiky. V průběhu návštěvy se pan ministr setkal s předními zástupci obou institucí, s kterými diskutoval stav vědy a výzkumu v ČR, vědecko-výzkumnou kvalitu, výhodné propojení a spolupráci navštívených pracovišť. V rámci JU pan ministr navštívil Přírodovědeckou fakultu, Fakultu rybářství a ochrany vod a Fakultu zemědělskou a technologickou. Na Fakultě rybářství a ochrany vod pan ministr navštívil akvaponický skleník Laboratoře výživy, Ústavu akvakultury a ochrany vod, kde se také částečně seznámil i s fungováním centra a velké výzkumné infrastruktury CENAKVA. Pan ministr projevil zájem navštívit na podzim roku 2024 vodňanskou část FROV JU, tzn. děkanát a Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický, kde ho velmi rádi přivítáme. 

The University of South Bohemia in České Budějovice, Faculty of Fisheries and Protection of Waters, with the support of the OP JAK, upgraded the scientific research centre CENAKVA. The comprehensively equipped research centre now has experimental ponds, recirculation systems for fish breeding, an aquaponic hall and modern laboratories. European funds have contributed to achieving a top European level of aquaculture research in the Czech Republic.

Full interview with prof. Ing. Vladimír Žlábek, Ph.D., Director of the CENAKVA Research Centre can be found here. 

For more details about the Operational Programme JAK click here.

Project video here.

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Fakulta rybářství a ochrany vod za podpory OP JAK inovovala vědecké výzkumné centrum CENAKVA. Komplexně vybavené výzkumné centrum nyní disponuje pokusnými rybníky, recirkulačními systémy pro chov ryb, akvaponickou halou a moderními laboratořemi. Evropské fondy přispěly k dosažení špičkové evropské úrovně výzkumu akvakultury v České republice.

Celý rozhovor s prof. Ing. Vladimírem Žlábkem, Ph.D., ředitelem výzkumného centra CENAKVA najdete zde. 

Podrobnosti o  OP JAK najdete zde.

Video k projektu zde.

GABČÍKOVO, 15. srpna 2024 - Jaký je aktuální stav rybích populací ve slovenské části Starého Dunaje? To zjišťovali odborníci na sladkovodní ekosystémy na 13 úsecích hlavního toku řeky a jejího systému vedlejších ramen. Rozsáhlý ichtyomonitoring provedl v týdnu od 4. do 9. srpna 2024 zkušený tým z Fakulty rybářství a ochrany vod JU v Českých Budějovicích pod vedením Bořka Drozda v rámci projektu LIFE Living Rivers (101069837/LIFE21-IPE-SK-Living Rivers).

Kromě hlavního koordinátora aktivity se na monitoringu podíleli i další partneři projektu a zástupci zainteresovaných skupin jako je Státní ochrana přírody SR, Ministerstvo životního prostředí SR, Výzkumný ústav vodního hospodářství, WWF Slovensko a Slovenského rybářského svazu.

Co odhalily vody Dunaje

Zjištění odborníků po týdnu intenzivní činnosti na největší řece Slovenska, konkrétně v její původní vnitrozemské deltě, bohužel nejsou příliš povzbudivá. „Starý Dunaj má extrémně málo vody, protože většina je odváděna u Bratislavy do nátokového kanálu vodní elektrárny Gabčíkovo. Zaznamenali jsme obrovské množství bahna a sedimentů, které by tam neměly vůbec být. Již dnes se tak Starý Dunaj stává neobyvatelným pro mnoho původních dunajských druhů ryb. Pokud se situace nezmění a do toku se nepřidá více vody, tento typický dunajský biotop zcela zanikne,“ varuje s obavami rybí ekolog Bořek Drozd. Podle něj má tento stav zásadní negativní dopad i na život pod hladinou. S rybími populacemi na slovenském úseku Dunaje to nevypadá vůbec dobře. Zastoupení druhů je sice relativně stabilní, ale jejich populace v posledních letech výrazně poklesly.

Podle odborníků je sice ramenná soustava Starého Dunaje plná běžných druhů kaprovitých ryb, ale reofilní, tj. proudomilné druhy ryb extrémně ubyly. Některé původní skupiny, jako jsou například jeseteři, ikonická skupina ryb stará více než 200 milionů let, ze Starého Dunaje kvůli špatným životním podmínkám prakticky vymizely. „Je to důsledek kombinace dopadů výstavby a nevhodného řízení provozu systému vodních děl Gabčíkovské soustavy, které se v unikátním ekosystému Starého Dunaje projevují nedostatkem vody, špatnými průtokovými poměry, přehříváním vody a intenzivní sedimentací. Tento dopad je dále umocněn globálními změnami klimatu. Výsledkem je pak smutná skutečnost, že kdysi unikátní ekosystém vnitrozemské delty Dunaje se postupně stává neobyvatelným pro většinu původních druhů ryb a de facto postupně fyzicky zaniká,“ říká Bořek Drozd. Podle něj je paradoxní, že se Slovensko zavázalo dosáhnout tzv. dobrého ekologického stavu Starého Dunaje do roku 2027, jak požaduje Rámcová směrnice o vodách – jedná se tak o nesmírně obtížný závod s časem.

Během srpnového monitoringu byly prováděny denní i noční odlovy, přičemž všechny odlovené ryby byly spočítány, změřeny, zváženy a poté vráceny zpět do vody. Podařilo se zdokumentovat běžné i vzácnější druhy ryb. Z těch vzácnějších to byl např. drsek větší, ježdík žlutý, ostrucha křivočará, hrouzek Vladykovův, plotice dunajská (lesklá), ale i další reofilní druhy nebo druhy evropského významu.

Situaci komplikují také nepůvodní obyvatelé Dunaje

Samostatnou kapitolou je pak šíření ryb, které nemají v Dunaji co dělat. A ichtyologové jich při monitoringu našli mnoho. „Situaci také ztěžuje šíření tzv. invazních druhů ryb, zejména tolstolobika bílého, která vážně ohrožuje původní druhy,“ doplňuje Bořka Drozda jeho kolega z fakulty Martin Šindler. Velké rozšíření této kaprovité ryby v dunajských vodách potvrdil i srpnový monitoring. Podle odborníků se tato původně asijská ryba začala v Dunaji zřejmě samovolně rozmnožovat a v podstatě zaplavila především hlavní tok. Lze to pozorovat například na lokalitách u Komárna, kde tolstolobici vyplašení zvukem lodních motorů skáčou lidem přímo do člunů.

Problémem Dunaje jsou i další invazní druhy – například hlaváči. Podle Bořka Drozda také z ramenné soustavy prakticky zcela vymizel původní karas obecný, který byl nahrazen nepůvodním, vysoce invazním karasem stříbřitým.

Budoucí vyhlídky

Monitoring, který je součástí projektu LIFE Living Rivers, se na tomto úseku Dunaje provádí pravidelně od roku 2023, a to dvakrát ročně, stejně jako na dalších lokalitách. Hlavním cílem je získat údaje potřebné k navržení vhodných opatření, která by umožnila zprůchodnit vodní díla Gabčíkovo a Čunovo a obnovit pravidelné migrace ryb. Odborníci doufají, že výsledky tohoto monitoringu poslouží jako základ pro účinná opatření na ochranu a obnovu rybích populací v této významné evropské řece.

Fakulta rybářství a ochrany vod JU zároveň provádí na Dunaji telemetrický monitoring jeseterů malých, kteří jsou považováni za vlajkový druh pro povodí této řeky. To znamená, že pokud se podaří tento reofilní druh udržet a zachovat, bude se ve vodách Dunaje dařit i dalším druhům ryb a prospěch z toho bude mít i lidská společnost.

„Fungující ekosystém znamená nejen vysokou kvalitu vody, ale také účinnou ochranu před povodněmi, stabilnější klima, dostatek vody v době sucha, zdroj plodin a potravin, rekreační aktivity, vysoké druhové bohatství flóry a fauny,... zkrátka Starý Dunaj nám má co nabídnout, pokud se o něj konečně začneme dobře starat. Ale už nám nezbývá mnoho času,“ uzavírá Bořek Drozd.

O projektu LIFE Živé řeky

LIFE Živé řeky je společný projekt deseti institucí a organizací zaměřený na realizaci slovenského vodního plánu v povodí Dunaje, Hronu, Ipeľu a Bělé. Cílem partnerských organizací je zajistit dobrý ekologický stav vod a zlepšit tak celkem 344 kilometrů našich řek.

Partneři projektu:

Výskumný ústav vodného hospodárstva (VÚVH), Ministerstvo životného prostredia Slovenskej republiky (MŽP), Slovenský vodohospodársky podnik, š. p. Štátna ochrana prírody Slovenskej republiky (ŠOP SR), Bratislavské regionálne ochranárske združenie (BROZ), WWF Slovensko, Catch Me If You Can, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Správa Tatranského národného parku (TANAP), Vodohospodárska výstavba, š. p.

Další informace k projektu LIFE Living Rivers najdete zde.

Články související s projektem LIFE Living Rivers:

Co-funded by the European Union. Views and opinions expressed are however those of the author(s) only and do not necessarily reflect those of the European Union or CINEA. Neither the European Union nor the granting authority can be held responsible for them.

Aktuální stav rybích populací na 13 úsecích hlavního toku Dunaje a jejích vedlejších ramen monitoroval tým vědců z Fakulty rybářství a ochrany vod JU ve dnech 4.–9. srpna 2024. Podrobnosti o rozsáhlém ichtyomonitoringu v rámci projektu LIFE Living Rivers (101069837/LIFE21-IPE-SK-Living Rivers)si přečtěte zde.

Co-funded by the European Union. Views and opinions expressed are however those of the author(s) only and do not necessarily reflect those of the European Union or CINEA. Neither the European Union nor the granting authority can be held responsible for them.

Fakulta rybářství a ochrany vod JU nabízí kurzy celoživotního vzdělávání určené pro širokou veřejnost.

Aktuální nabídku najdete zde.

We're all familiar with the scenario: During flu season, we find ourselves packed into crowded buses and trains, surrounded by coughs and sniffles - and two days later, we're down with the flu ourselves. In fish farming, the story isn't much different. Once a disease outbreak occurs, treatment options become limited, often resorting to medication for the entire fish population. This not only harms the fish and the environment but also poses risks to human health.

Wouldn't it be remarkable if nature already provided a solution for this?

In nature, fish don't swim in crystal-clear water but are exposed to a myriad of natural substances. Among these are humic substances, derived from the decomposition of organic matter, which tint the water brown. Introducing these substances into our aquaculture systems has shown remarkable improvements in key immune markers within the mucus of trout. Special enzymes like lysozyme and alkaline phosphatase found in the mucus act to destroy bacteria, safeguarding the fish. When fish were exposed to water enriched with humic substances, the activity of these defensive enzymes surged by approximately 2 to 3-fold. But that's not all! Immunoglobulins, also known as antibodies, are proteins that bind to pathogens, marking them for destruction. The concentration of mucosal immunoglobulins skyrocketed by an impressive 77%, highlighting the potent immunomodulatory effects of humic substances. Even more impressive was the observed antibacterial efficacy of fish mucus. The inclusion of humic substances aided in reducing bacterial growth of the fish pathogen Yersinia ruckeri by over 75%.

By learning from nature, we are able to transform aquaculture practices to ensure safe food for generations to come.

Detail information can be found in the original paper:

Lieke, T., Stejskal, V., Behrens, S., Steinberg, Ch.E.W., Meinelt, T., 2024. Fulvic acid modulates mucosal immunity in fish skin: Sustainable aquaculture solution or environmental risk factor? Journal of Hazardous Material 467: 133737. 

Click here to watch the video. 

Jednorázové mimořádné stipendium obdrží nejlépe prezentující studenti doktorandských seminářů v akademickém roce 2024/2025, jimiž jsou:

Seminář RP4, 4. února 2025:

• M.Sc. Augusto Frederico Huber
• M.Sc. Ismael Soto Almena
  
  

Seminář RP2, 6. února 2025:

• M.Sc. M. Phil. Gayani Kapukotuwa
• Ing. Helena Hinterholzová
  
  

Seminář RP3, 11. února 2025:

• Ing. Václav Kučera
• M.Sc. Anil Axel Tellbüscher
• M.Sc. Essaikiamal S. M. Konar
  
  

Seminář RP1, 13. února 2025:

• M.Sc. João Ferreira
• M.Sc. Laurine Mule Mueni
• M.Sc. Abhipsha Dey

Gratulujeme všem oceněným k úspěchu.

NeoGiANT 5^th General Assembly & 10^thSteering Committee meeting of the innovative H2020 project NeoGIANT, which offers new solutions based on the well-known strong natural antimicrobial and antioxidant properties of matolin extracts, was held on May 27-28, 2024. Hosted by the Faculty of Fisheries and Protection of Waters USB at the Budweis Hotel in České Budějovice, the two days were packed with the latest knowledge and progress of the project and included an excursion to the Budějovice Budvar brewery and a social evening. Thank you to everyone involved. More information about the project can be found here.

V rámci inovativního H2020 projektu NeoGIANT, který nabízí nová řešení založená na známých silných přírodních antimikrobiálních a antioxidačních vlastnostech výtažků z matolin a jehož je Fakulta rybářství a ochrany vod JU součástí, se ve dnech 27. – 28. 5. 2024 konalo valné shromáždění, které tentokrát hostila právě FROV JU. Dva dny nabité nejnovějšími poznatky a pokroky projektu v prostorách hotelu Budweis v Českých Budějovicích byly proloženy exkurzí do Budějovického Budvaru a společenským večerem. Děkujeme všem zúčastněným. Více informací o projektu je možné nalézt zde.

The company Kubíček VHS s.r.o. implemented a new aeration system for 11 small breeding ponds at the Faculty of Fisheries and Water Conservation, Genetic Fishery Centre in Vodňany.

Two sets of ROOTs blowers KUBÍČEK type 3D28C-080E and 3D19C-051E, are installed on a concrete platform on the dam at the ponds. The air distribution is made in stainless steel pipe, which is equipped with outlets with taps. Aeration is provided by fine bubble ballast elements KUBÍČEK type ATE65DG in the design for fishing applications.

By replacing the aeration method of replacing the less efficient floating surface aerators with a modern system combining ROOTs blowers and fine bubble aeration, we have achieved an immediate reduction in the energy consumption of the operation by more than 70%, with higher oxygen saturation of the water.