This question is constantly stirring public and professional discussions among ecologists and fish farmers, as well as the broad public that often blames the fish farmers from deteriorating the water quality associated with the massive development of algae and cyanobacteria. A team of scientists from the FFPW USB, while monitoring the performance and production parameters (e.g., survival, growth, carp production per unit of pond area) of common carp stocks with different genetic productivity potential, also evaluated the effect of these stocks on water quality parameters (e.g., total phosphorus, inorganic nitrogen, COD, BOD5). The study was conducted under the commercial conditions of a fish farm from the yolk-sac fry stage throughout the three growing seasons. The scientists obtained data on fish performance, production parameters and water quality at the outlet from 32 fishponds. Water quality at the tributaries was also monitored in 20 fishponds.
Until now, no similarly focused and extensive study that, among other things, aimed to answer the above question could be found in the scientific literature. No significant effects of the carp stock size on the water quality in fishponds was observed in this study. The data obtained also indicate that under certain conditions, water quality parameters does not fundamentally change even at the carp stock size of 1200 kg / ha of fishpond water surface area, which is a double the Czech average.
The results of the presented study also support some previous findings concerning the dynamics of water quality in fishponds in connection with the nutrient load of the pond basins. The water quality parameters improved in fishponds with nutrient-rich tributaries, and on the contrary deteriorated in fishponds with nutrient-poorer tributaries, regardless of carp production size in fishponds. Therefore, it seems that the above-mentioned water quality parameters in fishponds are not related to carp farming, but to the overall nutrient load of the fishpond basins resulting from natural and other anthropogenic factors acting in the area.
More detailed information can be found in the original scientific article:
Kocour, M., Prchal, M., Lipka, J., Valentová, O., Kroupová, H.K., 2025. Effect of common carp group, mass yield and supplemental feeding on basic water quality parameters under semi-intensive pond management in Central Europe: Implications for selective breeding under near-natural conditions. Aquaculture, 742168.
Tato otázka neustále víří veřejné i odborné diskuze mezi ekology a rybáři, potažmo i laickou veřejností, která z velké části dává zhoršující se kvalitu vody spojenou s masivním rozvojem řas a sinic za vinu rybářům, kteří na rybnících hospodaří. Tým vědců z FROV JU při sledování užitkových a produkčních ukazatelů (např. přežití, růst, produkce kapra na jednotku plochy rybníka) obsádek kapra obecného s různým genetickým potenciálem užitkovosti hodnotil i vliv těchto obsádek na parametry kvality vody (např. celkový fosfor, anorganický dusík, CHSK, BSK5). Studie probíhala v provozních podmínkách rybářského podniku od váčkového plůdku, po tři vegetační období a vědci získali data o užitkovosti ryb, produkčních ukazatelích a kvalitě vody na odtoku z 32 rybníků. U 20 rybníků byla rovněž sledována kvality vody na přítocích.
V dostupné literatuře se nepodařilo najít obdobně zaměřenou a rozsáhlou studii, jež si mimo jiné kladla za cíl zodpovědět na výše položenou otázku. V rámci této studie nebyl prokázán významný vliv velikosti obsádky kapra na kvalitu vody v rybnících. Získaná data rovněž naznačují, že za určitých podmínek se zásadně nezmění parametry kvality vody ani při produkci kapra na úrovni 1200 kg / ha rybníka, což je dvojnásobek celorepublikového průměru.
Výsledky prezentované studie rovněž podporují některá předchozí zjištění ohledně dynamiky kvality vody v rybníce v souvislosti s živinovým zatížením povodí rybníků. Parametry kvality vody se totiž vylepšovaly na rybnících s živinově zatíženými přítoky, a naopak zhoršovaly na rybnících s živinově chudšími přítoky, a to bez ohledu na produkci kapra v rybnících. Zdá se tedy, že výše uvedené parametry kvality vody v rybnících nesouvisí s chovem kapra, ale s celkovým živinovým zatížením povodí rybníků odvíjejícím se od přírodních a jiných antropogenních vlivů v dané oblasti.
Další podrobné informace lze nalézt v původním vědeckém článku:
Kocour, M., Prchal, M., Lipka, J., Valentová, O., Kroupová, H.K., 2025. Effect of common carp group, mass yield and supplemental feeding on basic water quality parameters under semi-intensive pond management in Central Europe: Implications for selective breeding under near-natural conditions. Aquaculture, 742168.
Sturgeons are the most endangered group of animals in the world. Artificial reproduction of sturgeons serves as an essential source of material for restocking, commercial purposes, and research. However, the recent findings suggest that hatchery practice can remarkably affect the genetical quality of sturgeon progeny. Namely, bad practice can result in an increased production of ploidy-abnormal specimens, i.e., the individuals possessing species-atypical numbers of chromosome sets in cells. Among the most common are biological triploids with three sets instead of two; another type of abnormal ploidy is mosaicism—the presence of cells with unequal numbers of chromosome sets. These specimens can exhibit impaired gametogenesis and lower fitness than their counterparts of common ploidy. This raises concerns about how to prevent the undesirable occurrence of abnormal individuals.
The present study deals with several aspects of artificial reproduction in sterlet, a sturgeon species that is native to the Czech Republic. Primarily, it focuses on the effect of storage duration of collected eggs (in vitro ageing) on the ploidy structure of the progeny and its yields. Apart from this, different concentrations of fertilization environments were tested based on the previous finding that the using of high numbers of spermatozoa per one egg contributes to the incidence of mosaicism. Last but not least, we evaluated the effect of elevated spawning temperature combined with previously mentioned factors and other aspects of artificial reproduction.
The results of the study conducted using 22 sterlet females confirmed that sturgeon eggs do not need to be fertilized immediately post-collection. When females are held at 15°C before being stripped and individual egg batches are stored in ovarian fluid at the same temperature, the eggs can be fertilized within 6 h without the risk of decreased quality or quantity of the progeny. However, this conclusion is valid only for females with normal latency—eggs of females ovulating considerably later than the majority of the spawners should be omitted from reproduction or, at least, fertilized immediately post-collection. The fertilization environment of 105 spermatozoa per egg with an egg:water ratio of 1:4 was proven to be optimal; tenfold increase in the concentration of spermatozoa resulted in an elevated incidence of mosaicism, while a considerably diluted environment did not yield significantly fewer abnormal individuals than 105. Apart from this, we confirmed the harmful effect of elevated spawning temperature on eggs—when 18°C was used instead of 15°C, the occurrence of ploidy abnormalities (mostly triploids) often reached as much as 75%, and in one of the females, even 100%.
More detailed information can be found in the original scientific article:
Hubálek, M., Flajšhans, M., Tichopád, T., Prášková, E., Michalcová, K., Kašpar, V., 2026. In vitro egg-ageing and sperm quantity in the artificial reproduction of sterlet (Acipenser ruthenus): is ‘the less, the better’ a good rule for avoiding ploidy abnormalities in small sturgeon species? Aquaculture 619: 743881.
Jeseteři jsou nejvíce ohroženou skupinou živočichů na světě. Umělá reprodukce jeseterů v kontrolovaných podmínkách představuje esenciální zdroj materiálu pro vysazování do volných vod, komerční účely i výzkum. V posledních letech se však ukazuje, že samotné provedení umělé reprodukce může významně ovlivňovat genetickou kvalitu získaného potomstva. Nevhodná líhňařská praxe při realizaci dílčích kroků reprodukce totiž může u jeseterů významně zvyšovat podíl potomstva s ploidními abnormalitami, tj. jedinců s druhově atypickým počtem chromozomových sad v buňkách. Nejčastěji se jedná o tzv. biologické triploidy, mající tři sady namísto dvou, dále vznikají tzv. mozaiky složené z buněk o nestejném počtu sad. Tito jedinci mají oproti nositelům běžné ploidie sníženou fitness, přičemž přítomnost abnormální ploidie u nich navíc negativně ovlivňuje utváření pohlavních produktů. Proto je jejich výskyt vysoce nežádoucí a vědci z FROV JU se zabývají otázkou, jak mu co možná nejúčinněji předcházet.
V předkládané studii se vědci zaměřili na několik dílčích aspektů umělé reprodukce u jesetera malého, který je původním druhem naší ichtyofauny. Pozornost byla věnována zejména vlivu délky uchování vytřených jiker (tzv. in vitro stárnutí) na výskyt ploidních abnormalit a množství získaného potomstva. Testována byla rovněž různě koncentrovaná oplozovací prostředí na základě dřívějšího zjištění, že použití vysokého počtu spermií na jikru přispívá k incidenci mozaicismu. V neposlední řadě byla zkoumána kombinace zvýšené výtěrové teploty a zmiňovaných faktorů, jakož i další aspekty reprodukce.
Výsledky studie uskutečněné s použitím 22 samic jesetera malého potvrdily, že jeseteří jikry obvykle není nutné oplozovat neprodleně po odběru. Při výtěru při teplotě 15 °C lze jikry v ovariální plazmě při téže teplotě skladovat až 6 hodin bez rizika snížení kvality či kvantity potomstva. Je však zapotřebí zdůraznit, že tento závěr byl validní pouze pro samice se standardně dlouhou latencí – samice ovulující výrazně později než majorita připravovaných ryb doporučujeme k reprodukci raději nepoužívat, případně jejich jikry alespoň oplodnit neprodleně po odběru. Z testovaných variant oplozovacího prostředí se nejlépe jevilo 10⁵ motilních spermií na jikru při poměru vody k jikrám 4 : 1; desetinásobná koncentrace spermií výrazně zvyšovala zastoupení mozaik v potomstvu, zatímco extrémní zředění oplozovacího prostředí nepřineslo výhodu v podobě nižšího výskytu ploidních abnormalit. Studie zároveň potvrdila předchozí zjištění vědeckého týmu o klíčovém vlivu výtěrové teploty – při použití 18 °C namísto běžných 15 °C dosahoval výskyt ploidních abnormalit (zejména triploidů) v potomstvu nezřídka až 75 %, u jedné samice dokonce 100 %.
Další podrobné informace lze nalézt v původním vědeckém článku:
Hubálek, M., Flajšhans, M., Tichopád, T., Prášková, E., Michalcová, K., Kašpar, V. (2026). In vitro egg-ageing and sperm quantity in the artificial reproduction of sterlet (Acipenser ruthenus): Is ‘the less, the better’ a good rule for avoiding ploidy abnormalities in small sturgeon species? Aquaculture, 619, 743881.
