Výsledky a závěry naší studie Let a kol. (2025), publikované ve vědeckém časopise Environmental Science and Technology, byly nezávisle na naší iniciativě zveřejněny na oficiálním webu Evropské komise. Článek shrnuje hlavní výsledky výzkumu a jejich relevanci k environmentální politice EU, uplatňované a prosazované prostřednictvím Rámcové směrnice o čištění městských odpadních vod (Urban Wastewater Treatment Directive (UWWTD)).
Tato laboratorní studie demonstruje, že řada farmaceuticky aktivních látek, které odolávají moderním procesům čištění odpadních vod, se může hromadit v tělech vodního hmyzu a přetrvávat napříč vývojovými stadii, včetně okřídlených dospělců. Ze 49 farmaceuticky aktivních látek přítomných ve vyčištěné odpadní vodě odebírané z prachatické čistírny odpadních vod na výtoku do Živného potoka bylo 15 látek následně nalezeno ve vodním hmyzu, konkrétně v jepicích a chrostících, kteří byli v této vodě odchováváni v laboratorních podmínkách do stadia dospělců po dobu až tří měsíců.
Míra akumulace se lišila podle druhu, vývojového stadia i fyzikálně‑chemických vlastností jednotlivých látek. Larvy vykazovaly trvale vyšší koncentrace než dospělci. Některé látky, například sertralin nebo venlafaxin (obě antidepresiva se střední až vysokou toxicitou pro ryby a vodní bezobratlé), však přetrvávaly ve zvýšených koncentracích i v dospělcích chrostíků, ačkoli mezi jednotlivými jedinci byla patrná výrazná variabilita.
Klíčovými vlastnostmi ovlivňujícími akumulaci farmaceuticky aktivních látek v dospělcích se ukázaly být poločas biodegradace a průměr dříve stanovených biokoncentračních faktorů u modelových druhů vodních organismů (parametry dostupné v databázích chemických polutantů). Celkově výsledky potvrzují, že některé farmaceuticky aktivní látky se mohou bioakumulovat jak ve vodních larvách, tak v suchozemských dospělcích vodního hmyzu, kteří mimo jiné slouží jako potrava ptákům a netopýrům. Tím studie podporuje koncept „toku“ kontaminantů z vodního do suchozemského prostředí prostřednictvím biologického přenosu.
Zveřejnění závěrů naší studie na webu Evropské komise představuje významný krok k šíření výsledků našeho výzkumu mezi širší veřejnost i rozhodovací orgány. Tímto způsobem studie přispívá k informované debatě o environmentálních výzvách a podporuje využívání vědeckých poznatků při tvorbě budoucích opatření.
