Rybářské pastičky na ptáky

Když rybáři rybičky chytají, ptáčky místo nich často lapají… Tak nějak by se dal popsat jeden z vedlejších, bohužel často přehlížených, negativních dopadů volnočasových aktivit rekreačních rybářů na břehu našich vodních toků, rybníků či pískoven. Je to často nechtěný, přesto ne zrovna vzácný jev. Jedná se o vytváření „pastiček“, do kterých se lapají volně žijící živočichové (nejčastěji ptáci) obývající prostor kolem našich vod. Dochází pak ke zbytečným těžkým zraněním, často končícím trvalým handicapem či smrtí. V případě ČR se jedná o stovky nahlášených případů zraněných živočichů ročně. A co že tedy jsou ty „pastičky“? Jedná se pozůstatky po rybářských udicích včetně návazcového materiálu (vlasců, šňůr, lanek) „ozdobených“ nejrůznější bižuterií včetně gumiček, korálků, krmítek, háčků, třpytek či woblerů. Všude kolem vod můžeme pozorovat doslova kilometry po větvích, kořenech keřů a stromů a v travinách navěšených či v křoví smotaných vlasců a šňůr. A kolik takových přepychových „pastiček“ na volně žijící živočichy se nachází pod vodní hladinou se nikdo neodváží ani odhadnout.

Problematiku „pastiček“ lze rozdělit na tři okruhy vznikajících problémů. První z nich vzniká čistě z lajdáckosti, lenosti či lhostejnosti lovícího. Jedná se o problematiku návazcových materiálů jako odpadu odhozeného na břehu, do křoví, rákosí, travin či rovnou do vody. Když pak takové „pastičky" naleznou ptáci, vznikají pak zaškrcení, nekrózy či amputace. Vlivem toho vidíme u našich vod ptáky bez křídel, nohou, prstů či s částečně nebo zcela chybějícím zobákem. Samozřejmě pokud tito živočichové nenalezenou adekvátní pomoc, logicky hynou, často v obrovských bolestech. A i když přežijí, stráví zbytek života jako těžce handicapovaní jedinci bez šance na návrat do volné přírody. Tento typ „pastiček“ také mohou živočichové pozřít, spolknout při příjmu přirozené potravy (rostlin). V tomto případě je pak výsledek jasný – smrt.

Druhý okruh problémů spočívá v přirozené zvědavosti živočichů, nejčastěji při vyhledávání potravy a jejím příjmu. Tehdy se živočichové setkávají s rybářskými udicemi a montážemi, a to jak s těmi aktivně nastraženými, tak i s těmi utrženými či uřízlými, které zde zůstávají jako mementa nepovedeného lovu. Ptáci pak udici včetně bižuterie a háčků spolknou a vzniká vážný problém. Vše se zpravidla zasekne v jícnu a dochází k protržení trávicí soustavy i měkkých tkání kolem, a háček tak často vykukuje ven z krku ptáka. Pokud pták nenalezne adekvátní pomoc veterinárního lékaře, uhyne. Ještě horší než háčky, jsou samotné šňůry a vlasce, protože ty nejsou na rentgenu vidět a veterinární lékař pak přesně neví, co se děje. Smotek vlasce či šňůry ucpe trávicí soustavu, a pták pak postupně umírá hlady.

Třetí okruh problémů tvoří montáže a udice utržené při nepovedeném náhozu, záseku či zdolávání ryb, které jsou rozvěšené po příbřežní vegetaci, nejčastěji na stromech. S tím pak souvisí problematika ptáků visících za křídla a nohy na keřích a stromech kolem vod. Pokud tito ptáci nenaleznou včasnou pomoc, logicky pak, jak ozdoby zavěšené na vánočním stromečku, hynou.

Problematika nebezpečných „pastiček“ se netýká jen „běžných, obyčejných“ vodních ptáků, ale i silně ohrožených druhů. Nejčastějšími oběťmi jsou labutě, dále pak nejrůznější druhy volavek (volavka popelavá a bílá), kachen (kachna divoká, poláci), potápek (potápka roháč a malá), kormoráni, racci, lysky, rybáci, skorci, konipasové, čápi (nejčastěji čáp bílý) či orel mořský nebo ledňáček. Do pastiček se však často chytají i primárně „nevodní“ ptáci, jako jsou sovy či dravci.

Více informací o problematice „rybářských pastiček“ lze získat v původním populárně-naučném článku určeném pro rybářskou veřejnost: Drozd, B., 2023. Rybářské vlasce, šňůry a háčky kolem vod: smrtelné „pastičky“ pro ptactvo. Rybářství 127(3): 58–61.

Popisky k fotkám:

01: Pastička na ptáčky: tak kdo pak se nám do ní chytne? (zdroj: archiv autora)
02: Svěšená spodní čelist zobáku v důsledku zaškrcení, odumření čelistních svalů a dislokace obou kostí spodní čelisti u labutě s namotaným vlascem kolem zobáku. Trvalý handicap. (zdroj: Archiv DES OP Plzeň)
03: Nekróza svalů a téměř dokončená amputace nohy lysky černé omotané utrženou udicí. Lyska nepřežila. (zdroj: Archiv DES OP Plzeň)
04: Čapí mládě s amputovanou nohou od rybářského vlasce. Trvalý handicap. (zdroj: Archiv DES OP Plzeň)
05: Ani volavka popelavá si tak strašlivou smrt nezaslouží. (zdroj: Archiv ZO ČSOP Vlašim)
06: Polklá rybářská montáž s háčkem i bižuterií (obratlíkem) způsobila perforaci jícnu a měkkých tkání u labutě. Vlevo: RTG snímek. Vpravo: Dobře to dopadlo. Montáž odborně odstraněna, rána sešita a vydesinfikována. Pacient přežil. (zdroj: Archiv DES OP Plzeň)
07: Kormorán s utrženou montáží zaseklou v jícnu. (zdroj: Archiv Heleny Tomšíkové)
08: Odstranění polklého smotku rybářského vlasce obaleného rostlinnou potravou, který zneprůchodnil trávicí soustavu (zdroj: Archiv DES OP Plzeň)
09: Srkačka a další krmítko s háčkem zaseklé do nohy labutě při pročvachtávání příbřežní zóny rybníku. (zdroj: Archiv DES OP Plzeň)
10: Vyčerpaný kalous ušatý lapený do utržené montáže na stromě. Přežil jen díky včasné záchraně. (zdroj: Archiv DES OP Plzeň)
11: Racek chechtavý bohužel zavěšení na rákosinách do utržené rybářské montáže nepřežil. (zdroj: Archiv DES OP Plzeň)
12: Důsledek nepřítomnosti u prutu. Labutí mládě chycené při lovu kaprů na splávek (zdroj: Archiv DES OP Plzeň)
13: Velice vzácný „úlovek“. Potápka malá chycená do utržené rybářské montáže (zdroj: Archiv DES OP Plzeň)
14: Kriticky ohrožený oběšenec na modřínu. Patnáctiletá samice orla mořského původem z Polska nalezla smrt u vodní nádrže Kružberk v prosinci 2022, kdy se jí rybářská šňůra i s olovem omotala kolem krku a následně se při průletu lesem oběsila na stromě a uhynula (zdroj: Archiv ZO ČSOP Nový Jičín)