Raci jsou klíčovými organismy pro stabilitu sladkovodních ekosystémů. Raci jsou nočními živočichy a někteří žijí v zakalených vodách. Proto potřebují mít důmyslný smyslový orgán, který jim v tomto prostředí umožní orientaci. Tykadla raků jsou nezbytnými smyslovými orgány pro získávání informací o prostředí, ve kterém žijí, ať už se jedná o morfologii prostředí, hledání potravy, při hledání jedinců stejného druhu, ale i pro detekci predátorů či kontaminace.
V rámci prezentované výzkumné práce členové Laboratoře sladkovodních ekosystémů Fakulty rybářství a ochrany vod JU ve spolupráci s Biologickým centrem Akademie věd ČR studovali ultrastrukturu (tj. morfologii sledovanou na úrovni elektronového mikroskopu) tohoto důležitého smyslového orgánu u celkem šesti druhů sladkovodních raků. Jemné struktury na povrchu tykadel a morfologii tykadel samotných nelze podrobně pozorovat pouhým okem nebo konvenční světelnou mikroskopií. Elektronová mikroskopie je velmi precizní metoda, která poskytuje snímky takových struktur s vysokým rozlišením. Pro výzkum bylo vybráno šest druhů raků v závislosti jednak na jejich aktuální dostupnosti ale hlavně druhů, které obývají různé typy habitatů. Konkrétně se jednalo o raka mramorovaného Procambarus virginalis, raka mexického Cambarellus patzcuarensis, raka červeného Procambarus clarkii, raka pruhovaného Faxonius limosus (zástupci čeledi Cambaridae), raka signálního Pacifastacus leniusculus (zástupce čeledi Astacidae) a raka ničivého Cherax destructor (zástupce čeledi Parastacidae). Kromě sledování morfologie tykadel (počet, typ a větvení senzorických chloupků) byly změřeny některé rozměry tykadel (délka, šířka článků a počty článků) a podrobeny statistické analýze. Zjištěná různorodost morfologie tykadel napříč druhy může odrážet adaptaci raků na podmínky různých biotopů, ve kterých žijí. Zároveň mohou reflektovat dlouhodobější historii druhu – není totiž jasné, do jaké míry se morfologie těchto důležitých smyslových orgánů liší vnitrodruhově, tzn. stále není známo nakolik je například množství senzorických chloupků konzervováno na úrovni druhu, nebo zda je striktně daná typem prostředí, ve kterém daní jedinci žijí.
Podrobné informace naleznete v původním článku: Kor, G., Mengal, K., Buřič, M., Kozák, P., Niksirat, H., 2023. Comparative ultrastructure of the antennae and sensory hairs in six species of crayfish. PeerJ 11: e15006 https://doi.org/10.7717/peerj.15006
Obrázek: Celkový pohled na morfologii tykadel šesti studovaných druhů raků zleva: rak ničivý, rak červený, rak mramorovaný, rak pruhovaný, rak mexický a rak signální.
Napsal: Hamid Niksirat, Ph.D.
