Setkání s raky v našich tocích je dnes spíše vzácností. Na vině je nejen zhoršená kvalita vody a úpravy koryt toků, ale také přítomnost nepůvodních druhů živočichů. Ty k nám byly v minulosti zavlečeny možná s dobrým úmyslem, ukázaly se být však pořádným „trojským koněm“.
Kromě našich původních druhů raků (rak říční, rak kamenáč) se u nás již dlouhou dobu vyskytuje také rak bahenní. K nim bohužel přibyly u nás nepůvodní:
- rak pruhovaný
- rak signální
- rak mramorovaný
Velkým problémem je, že tito „vetřelci“ jsou přenašeči onemocnění račího moru, které má pro naše druhy raků fatální následky, zatímco oni jsou vůči němu odolní.
Klíčem k ochraně původních populací je včasná detekce těchto vetřelců. Skvělým nástrojem se v tomto ohledu stala analýza environmentální DNA, která je dostatečně citlivá na to, aby odhalila i skrytě žijící jedince.
Právě na tuto metodu se zaměřuje studentský projekt Jakuba Kocoura, který vznikl ve spolupráci s ČSOB, a.s. Ten pomocí environmentální DNA mapuje rozšíření původního raka říčního a invazního raka signálního v povodí řeky Volyňky.
Chcete se dozvědět více? Přečtěte si článek, který na toto téma připravili naši kolegové Ing. Jakub Kocour a doc. Ing. Martin Bláha, Ph.D., pro časopis Rybářství, který vyšel v březnovém čísle zde.
