Ve dnech 22.–24. března 2026 jsem absolvoval zahraniční pracovní cestu do Bruselu, jejímž hlavním cílem byla účast na odborných jednáních zaměřených na posouzení invazivnosti osmi vybraných nepůvodních druhů. Jednalo se o jedny z prvních kroků, které by v budoucnu mohly vést k jejich zařazení na seznam invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Unii, zkráceně označovaný jako „unijní seznam“.
Na tento seznam jsou zařazovány nepůvodní druhy pro EU jako celek, u nichž jsou známé nebo vysoce pravděpodobné negativní dopady, které mají schopnost šířit se napříč státy Unie a u nichž zároveň existují účinná opatření, jak omezit jejich vysazování, šíření a negativní dopady.
Téma nepůvodních korýšů je v současnosti mimořádně aktuální, a to nejen s ohledem na probíhající ekologické a klimatické změny, ale i na rychlé šíření několika klíčových druhů napříč Evropou. Naše účast byla vysoce ceněna díky dlouhodobým odborným výstupům v této oblasti. Mezi hodnocenými druhy byl například rak floridský (Procambarus alleni), jehož první a dosud jedinou populaci v Evropě jsme zaznamenali v Maďarsku v roce 2018 (původní článek zde), a východoasijská kreveta (Macrobrachium nipponense), jejíž středoevropské prvovýskyty – konkrétně v Německu a Maďarsku – jsme zaznamenali v roce 2023 (původní článek zde).
Díky naší blízkosti ke studované problematice, dlouhodobému primárnímu sběru dat, široké mezinárodní spolupráci a odborným publikacím jsme schopni poskytovat unikátně relevantní informace, které mají přímý dopad na evropské rozhodování v oblasti ochrany vod a biodiverzity.
