Biologické invaze způsobené plazy a obojživelníky jsou častým a rozšířeným fenoménem. Mají za následek ekologické a ekonomické škody, mohou ale negativně ovlivňovat i lidské zdraví. V posledních desetiletích zaznamenaly tyto invaze značný zájem na různých platformách (např. sociální média, filmy atd.) kvůli jejich rozličným dopadům na různé sektory společnosti. Některé z nejvýraznějších dopadů jsou (i) vyhubení nebo redukce původních druhů v důsledku predace těchto invazních druhů, (ii) šíření chorob, jako je chytridiomykóza způsobená Batrachochytrium dendrobatidis a B. salamandrivorans, a (iii) socioekonomické dopady (např. pokles zemědělské produkce nebo zvýšené náklady na zdravotní péči. Zajímavým příkladem může být invaze drobné žabky bezblanky koki (Eleutherodactylus coqui), jejíž přítomnost vede k poklesu hodnoty nemovitostí v oblastech, které obývá. Její hlasové projevy jsou totiž především v době páření extrémně hlasité.
V našem článku jsme díky využití database InvaCost poprvé shrnuli globální ekonomické škody způsobené invazivními plazy a obojživelníky v letech 1986–2020. Celkové škody dosáhly v těchto letech celkem 17 miliard amerických dolarů (USD). Na obojživelníky připadlo 6,3 miliardy USD, 10,4 miliard USD na plazy a 334 milionů USD pak bylo společných pro obě zmiňované skupiny. Tyto náklady však souvisely převážně jen se dvěma druhy – bojgou hnědou (Boiga irregularis) a skokanem volským (Lithobates catesbeianus) se škodami ve výši 10,3, resp. 6,0 miliard USD. Náklady na zbývajících 19 hlášených druhů byly relativně nízké (< 0,6 miliardy USD). Geograficky nesla největší břímě Oceánie a tichomořské ostrovy (63 % celkových nákladů), následované Evropou (35 %) a Severní Amerikou (2 %). Podchycené škody způsobené obojživelníky souvisely především s managementem jejich populací (sector “authorities-stakeholders”) a tvořily přes 99 % této částky. V případě plazů se pak jednalo o škody napříč různými sektory (65 %).
Naše výsledky odhalují celosvětově masivní ekonomické škody způsobené invazními plazy a obojživelníky. Žádné ekonomické škody překvapivě nevykazovalo 94 % nepůvodních invazních druhů. Získané informace tak mohou být do značné míry taxonomicky zkreslené. Rovněž z geografického hlediska nebyly doposud žádné škody hlášeny z afrického kontinentu. V reakci na tato zjištění navrhujeme sestavení národních seznamů importovaných a obchodovaných druhů, lepší screening potenciálně škodlivých druhů (a jejich případnou regulaci), stejně jako komplexnější úsilí o získání informací o skutečných a druhově specifických nákladech jednotlivých invazních druhů. Náš výzkum zdůrazňuje důležitost těchto opatření, aby bylo zabráněno budoucím, očekávatelně podstatně větším, ekonomickým škodám.
Podrobnější informace lze nalézt v původním článku: Soto, I., Cuthbert, R. N., Kouba, A., Capinha, C., Turbelin, A., Hudgins, E. J., ... & Haubrock, P. J., 2022. Global economic costs of herpetofauna invasions. Scientific Reports 12(1), 10829. https://doi.org/10.1038/s41598-022-15079-9
Náš příspěvek již zaznamenal značnou mediální pozornost, přesto pokračujeme ve zdůrazňování této problematiky (např. zde).
Napsal: M.Sc. Ismael Soto Almena
