„Sejde z očí, sejde z mysli“, i tak by se dal popsat náš vztah k tomu, co opouští naše domovy skrze toaletní mísu. Bohužel celá řada léčiv včetně psychoaktivních látek, jako například antidepresiva nebo léky proti úzkosti, jednoduše nezmizí poté, co opustí naše tělo. Namísto toho se vlivem nedostatečného čištění odpadních vod dostávají tyto látky do vodního prostředí, kde negativně ovlivňují organismy v něm žijící, včetně ryb.
V nové mezinárodní studii publikované v prestižním časopisu Science se vědci zaměřili na vliv psychoaktivních léčiv na migrační schopnost raných stadií lososa atlantského (Salmo salar). Pro mladé lososy, kteří se vylíhnou a stráví první dva roky života v horních úsecích řek, je úspěšná migrace do moře první těžkou zkouškou nezbytnou pro dosažení dospělosti a následný návrat zpět do řek za účelem rozmnožování.
Aby bylo možné efektivně zkoumat účinky vybraných léčiv na pohyb ryb v jejich přirozeném prostředí, byli jedinci lososa vybaveni malými vysílačkami monitorujícími jejich pohyb švédskou řekou Dalälven na cestě do Baltského moře. Kromě vysílaček byl rybám také aplikován implantát, který po dobu několika týdnů uvolňoval do jejich těla malé množství studovaných léčiv, odpovídající koncentracím, jež byly v minulosti zjištěny u řady volně žijících vodních organismů.
Z výsledků studie vyplývá, že clobazam, lék používaný například při léčbě úzkosti a epilepsie, ovlivňuje přirozené chování mladých lososů nezbytné pro jejich přežití ve volné přírodě. Ryby ovlivněné clobazamem měly menší tendenci zdržovat se v hejně s ostatními jedinci a dosáhly moře ve větším počtu než kontrolní skupina, která nebyla účinkům testovaného léčiva vystavena. Jakkoliv mohou tyto závěry navozovat pocit pozitivního efektu směrem k úspěšné migraci, na výsledky je nutné pohlížet mnohem širší optikou. Skutečnost, že se mladí lososi vystavení účinkům clobazamu nedrží hejna a migrují řekou rychleji, je totiž s mnohem větší pravděpodobností vystavuje riziku predace jak ze strany větších ryb, tak rybožravých ptáků.
V každém ohledu však tato unikátní studie, jako jedna z prvních, přináší poznání o dopadech léčiv na chování vodních organismů ve volné přírodě, jež byly do této doby pozorovány pouze v laboratorních podmínkách.
Brand, J.A., Michelangeli, M., Shry, S.J., Moore, E.R., Bose, A.P.H, Cerveny, D., Martin, J.M., Hellström, G., McCallum, E.S., Holmgren, A., Thoré, E.S.J., Fick, J., Brodin, T., Bertram, M.G., 2025. Pharmaceutical pollution influences river-to-sea migration in Atlantic salmon (Salmo salar). Science 388 (6743), 217—222. https://doi.org/10.1126/science.adp7174
Případně ve zjednodušené, veřejně přístupné verzi zde.
Úvodní obr. 1. Dvouletý losos atlantský (smolt) připravený k vysazení.
Obr. 2. Vysazení experimentálních smoltů do švédské řeky Dalälven.
Obr. 3. Aplikace implantátu obsahujícího studovaná léčiva.
Autor: Daniel Červený
Foto: Michael Bertram
