VEDA/LSE

Výsledky a závěry naší studie Let a kol. (2025), publikované ve vědeckém časopise Environmental Science and Technology, byly nezávisle na naší iniciativě zveřejněny na oficiálním webu Evropské komise. Článek shrnuje hlavní výsledky výzkumu a jejich relevanci k environmentální politice EU, uplatňované a prosazované prostřednictvím Rámcové směrnice o čištění městských odpadních vod (Urban Wastewater Treatment Directive (UWWTD)).

Tato laboratorní studie demonstruje, že řada farmaceuticky aktivních látek, které odolávají moderním procesům čištění odpadních vod, se může hromadit v tělech vodního hmyzu a přetrvávat napříč vývojovými stadii, včetně okřídlených dospělců. Ze 49 farmaceuticky aktivních látek přítomných ve vyčištěné odpadní vodě odebírané z prachatické čistírny odpadních vod na výtoku do Živného potoka bylo 15 látek následně nalezeno ve vodním hmyzu, konkrétně v jepicích a chrostících, kteří byli v této vodě odchováváni v laboratorních podmínkách do stadia dospělců po dobu až tří měsíců.

Míra akumulace se lišila podle druhu, vývojového stadia i fyzikálně‑chemických vlastností jednotlivých látek. Larvy vykazovaly trvale vyšší koncentrace než dospělci. Některé látky, například sertralin nebo venlafaxin (obě antidepresiva se střední až vysokou toxicitou pro ryby a vodní bezobratlé), však přetrvávaly ve zvýšených koncentracích i v dospělcích chrostíků, ačkoli mezi jednotlivými jedinci byla patrná výrazná variabilita.

Klíčovými vlastnostmi ovlivňujícími akumulaci farmaceuticky aktivních látek v dospělcích se ukázaly být poločas biodegradace a průměr dříve stanovených biokoncentračních faktorů u modelových druhů vodních organismů (parametry dostupné v databázích chemických polutantů). Celkově výsledky potvrzují, že některé farmaceuticky aktivní látky se mohou bioakumulovat jak ve vodních larvách, tak v suchozemských dospělcích vodního hmyzu, kteří mimo jiné slouží jako potrava ptákům a netopýrům. Tím studie podporuje koncept „toku“ kontaminantů z vodního do suchozemského prostředí prostřednictvím biologického přenosu.

Zveřejnění závěrů naší studie na webu Evropské komise představuje významný krok k šíření výsledků našeho výzkumu mezi širší veřejnost i rozhodovací orgány. Tímto způsobem studie přispívá k informované debatě o environmentálních výzvách a podporuje využívání vědeckých poznatků při tvorbě budoucích opatření.

Více informací se můžete dočíst v článnku zpravodajského serveru Mongabay zde.

Další podrobné informace lze nalézt v původním vědeckém článku:

Let, M., Grabicová, K., Balzani, P., Musil, M., Roje, S., and Bláha, M., 2025. Bioaccumulation of Pharmaceutically Active Compounds from Treated Urban Wastewaters in Aquatic Insect Larvae and Aerial Adults. Environ. Sci. Technol., 59, 5293−5305.

Autor: Marek Let

Rak mramorovaný byl v minulosti považován za teplomilný druh raka, ale zkušenosti s jeho populacemi po světě, a nakonec i v České republice nás brzy vyvedly z omylu. Tento rak se navíc umí rozmnožovat bez účasti samců takzvanou partenogenezí. V praxi to znamená to, že se vajíčka po nakladení začínají sama vyvíjet a také to, že všechno potomstvo je geneticky shodné s matkou. Jsou to klony. I vysazení jednoho jediného jedince tak stačí ke vzniku nové populace, která může ovlivnit leccos živého žijícího na dané lokalitě. Rak mramorovaný se celosvětově stal poměrně rychle problematickým invazním druhem a jeho úspěšné odstranění z osídlené lokality je možné jen za určitých okolností. První podmínkou je včasný nález, aby daná populace nebyla ještě pevně zabydlená. Další podmínkou je například typ lokality (velikost, vypustitelnost, výskyt dalších živočichů apod.), ale třeba i spolupráce všech zúčastněných stran (odborníci, ochrana přírody, rybáři atd.).

Podobná situace nastala na malém rybníku v Praze, kde byl rak mramorovaný nalezen v roce 2020. Za spolupráce odborníků ze tří institucí, AOPK ČR, rybářů a zástupců městské části byl zorganizován výlov rybníka, při kterém bylo odstraněno téměř 400 raků. Rybník byl poté dva měsíce bez vody a dno bylo povápněno, pro případ, že někteří raci zůstali ukryti zraku lovců. Do znovu napuštěného rybníka byli vysazeni okouni, aby se aktivně postarali o zbytek raků. V říjnu 2021 by výlov, při kterém bylo uloveno 64 raků, přičemž přibližně polovina z nich byli velcí jedinci a často s vajíčky nebo malými ráčaty. Kromě raků byly pod velkými balvany nalezeny i jejich nor, u některých se podařilo zhotovit odlitky (až 40 cm hluboké). Po výlovu byl rybník opět dva měsíce ponechán suchu a mrazu a opět povápněn, tentokrát vápenným mlékem i do všech viditelných skulin ve dně. Ještě v září 2022, zde byl nalezen jeden mladý rak mramorovaný. Nicméně v následujících letech (2023-2025) zde žádný rak uloven nebyl. Možná i díky znovu nasazeným okounům.

Raci se do rybníka dostali asi z domácího akvarijního chovu. O takové aktivitě lidí z okolí svědčí i nález akvarijního krunýřovce (Ancistrus sp.) při jednom z výlovů. Díky součinnosti všech zapojených stran zde ale došlo k podstatnému snížení nebo likvidaci populace raka mramorovaného. To bude známé po výlovu na jaře 2026. Důležitý je i fakt, že se podařilo informovat a vzdělat širší veřejnost. Díky tomu lze vysazování předejít, ale i realizovat akce na regulace nežádoucích druhů. Výsledky práce jsou i základem pro budoucí aktivity spojené s ostatními invazními raky. Například s rakem signálním, který se často šíří tam, kde by se dařilo i našim původním druhům. Na řadě lokalit je populace tak masivní, že už je možné ji pouze oslabovat, ale ne ji zcela odstranit. Je na každém, jak svědomitě bude k této otázce přistupovat a nebude vysazovat či přemísťovat druhy bez jich znalosti. Bezmyšlenkovitá záchrana živočichů totiž může vést ke katastrofě. Navíc všichni můžeme poslat fotografii nálezu a určení druhu nechat na odbornících, a navíc třeba přispět k rychlému odhalení nových populací.

Další podrobné informace lze nalézt v původním vědeckém článku:

Buřič, M., Ložek, F., Görner, T., Čuprová, V., Kožený, P., Mojžišová, M., Vlach, P., Štruncová, E., Petrusek, A., Kouba, A., Svobodová, J., 2025. Difficult to deal with: attempts for eradication of marbled crayfish from a small urban pond. Management of Biological Invasions 16: 443–464.

In addition to the constant rise in water temperature, another major, seemingly invisible threat to European rivers is the overall shortage of water. Watercourses and the surrounding landscape are gradually drying up. Unfortunately, this threat also affects Europe's second-longest river, the Danube. You can learn more about this pressing issue, as well as other threats facing the Slovak section of the Danube, in an interview with Bořek Drozd, coordinator of the LIFE Living Rivers project (101069837/LIFE21-IPE-SK-Living Rivers) at the FFPW USB. The interview was published on July 25, 2025, in the Slovak daily newspaper Pravda. PDF version here a here.

Link to the online version: https://zurnal.pravda.sk/rozhovory/clanok/756410-v-dunaji-z-mizne-voda/

The conclusions of our study (Let et al., 2025), published in the journal Environmental Science and Technology, have occurred independently of our initiative on the official website of the European Commission The article summarizes the main findings of the research and their relevance for EU environmental policy, which is implemented and enforced through the Urban Wastewater Treatment Directive (UWWTD).

This laboratory study demonstrates that a range of pharmaceutically active compounds (PhACs) resistant to the treatment processes in modern wastewater treatment plants can accumulate in aquatic insects and persist across developmental stages, including winged adults. Out of 49 PhACs detected in treated wastewater collected from the outflow of the Prachatice wastewater treatment plant into the Živný stream, 15 compounds were subsequently found in aquatic insects—specifically mayflies and caddisflies—reared in this water under laboratory conditions up to the adult stage over a period of up to three months.

The extent of accumulation depended on species, developmental stage, and the physicochemical properties of individual compounds. Larvae consistently exhibited higher concentrations than adults. However, substances such as sertraline and venlafaxine (both antidepressants with moderate to high toxicity for fish and aquatic invertebrates) persisted at elevated concentrations in adult caddisflies, with substantial variability detected between individual specimens.

Key factors influencing PhAC accumulation in adult aquatic insects were the biodegradation half-life of the compounds and the average bioconcentration factors previously established in model aquatic organisms (parameters freely accessible from chemical pollutant databases). Overall, the results confirm that certain PhACs can bioaccumulate in both aquatic larvae and terrestrial adult stages of aquatic insects, which, among other things, serve as prey for birds and bats. These findings thus support the concept of contaminant transfer from aquatic to terrestrial ecosystems via this biologically mediated pathway.

The publication of our study conclusions on the European Commission website represents a step in disseminating the results of our research to the wider public and decision-makers. In this way, the study contributes to an informed debate on environmental challenges and supports the use of scientific knowledge in shaping future policies.

More information can be found in an article on the Mongabay news website here.

More detailed information can be found in the original scientific article:

Let, M., Grabicová, K., Balzani, P., Musil, M., Roje, S., and Bláha, M., 2025. Bioaccumulation of Pharmaceutically Active Compounds from Treated Urban Wastewaters in Aquatic Insect Larvae and Aerial Adults. Environ. Sci. Technol., 59, 5293−5305.

Author: Marek Let

Velkou, zdánlivě neviditelnou, současnou hrozbou pro evropské řeky je vedle neustálého růstu teploty vody, také celkový nedostatek vody. Vodní toky a krajina kolem nich postupně vysychají. Tato hrozba se bohužel týká i druhé nejdelší řeky Evropy – Dunaje. Více se o tomto palčivém problému, stejně jako o dalších hrozbách, kterým čelí slovenská část Dunaje, dozvíte v rozhovoru s Bořkem Drozdem, koordinátorem projektu LIFE Living Rivers (101069837/LIFE21-IPE-SK-Living Rivers) na FROV JU.
Rozhovor vyšel 25. července 2025 v deníku Pravda. PDF verze zde a zde.

Link na online verzi: https://zurnal.pravda.sk/rozhovory/clanok/756410-v-dunaji-z-mizne-voda/

A long-term, vivid collaboration between Jiří Patoka from the Faculty of Agrobiology, Food and Natural Resources, Czech University of Life Sciences Prague, and Martin Bláha and Antonín Kouba from the Faculty of Fisheries and Protection of Waters, University of South Bohemia in České Budějovice yielded a further description of a new crayfish species. The newly described dusty crayfish Cherax pulverulentus is endemic to the streams west of the Ayamaru Lake in Papua Province, Indonesia. It features distinct color morphs and possesses a unique morphology and genetics supporting its species status.

Many attractively colored crayfish species endemic to this region are often field-captured and subsequently exported by Indonesian wholesalers to pet markets, especially in Europe, the USA, and Japan. For instance, the dusty cray has been traded at the aquarium market for more than 20 years as “Blue Moon” or “Irian Jaya” crayfish. Formal scientific descriptions of new species are crucial for the proper management of pet-traded crayfish in their native range, given their catches remain unregulated, threatening their restricted populations. It also appears that they can be kept irresponsibly, as evidenced by a dumped individual captured at a thermal locality in Hungary and in our previous research (Bláha et al., 2022).

Detailed information can be found in the original article:

Patoka, J., Akmal, S.G., Bláha, M., Kouba, A., 2025. Cherax pulverulentus, a new freshwater crayfish (Decapoda: Parastacidae) from Southwest Papua Province, Indonesia. Zootaxa 5566: 522–534. https://mapress.com/zt/article/view/zootaxa.5566.3.4

The marbled crayfish was long considered a thermophilic species, but experience with its populations worldwide—and eventually in the Czech Republic as well—soon proved this assumption wrong. Moreover, this crayfish can reproduce without male involvement through parthenogenesis. In practice, this means that the eggs begin to develop on their own after being laid, and that all offspring are genetically identical to the mother. They are clones. Releasing even a single individual is therefore sufficient to establish a new population that can affect many forms of life at a given site. Globally, the marbled crayfish has quickly become a problematic invasive species, and its successful removal from an inhabited locality is possible only under certain conditions. The first prerequisite is early detection, before the population becomes firmly established. Other conditions include, for example, the type of locality (size, the possibility of draining it, the presence of other organisms, etc.), as well as cooperation among all involved parties (experts, nature conservation authorities, fishermen, and others).

A similar situation occurred at a small pond in Prague, where marbled crayfish were discovered in 2020. With the cooperation of experts from three institutions, the nature conservation authority (AOPK ČR), fishermen, and representatives of the local municipality, a pond was harvested with nearly 400 crayfish removed. The pond was then left without water for two months, and the bottom was limed, in case some crayfish had remained hidden from the collectors’ sight. After the pond was refilled, perch were introduced to actively eliminate the remaining crayfish. In October 2021, another harvesting took place with 64 crayfish caught. Approximately half of them were large individuals, often carrying eggs or small juveniles. In addition to crayfish, their burrows were found under large boulders, and casts were made of some of them (up to 40 cm deep). After this harvest, the pond was again left exposed to dryness and frost for two months and was limed once more, this time with lime milk applied even into all visible cavities in the bottom. In September 2022, a single juvenile marbled crayfish was found there. However, in the following years (2023–2025), no crayfish were captured at the site—possibly also thanks to the reintroduced perch.

The crayfish likely entered the pond after being released from a home aquarium. Such human activity in the surrounding area is also evidenced by the finding of an aquarium suckermouth catfish (Ancistrus sp.) during one of the harvests. Thanks to the cooperation of all parties involved, a significant reduction (or possibly complete eradication) of the marbled crayfish population was achieved. This will be confirmed after a harvest planned for spring 2026. It is also important that the broader public is educated. This helps prevent releases and enables the implementation of measures to control undesirable species. The results of this work also provide a basis for future activities related to other invasive crayfish, such as the signal crayfish, which often spreads into habitats suitable for our native species. At many sites, their populations are already so massive that only regulation (not elimination) is possible. It is up to everyone how responsibly they approach this issue and whether they refrain from releasing or moving species without proper knowledge. Thoughtless “rescue” of animals can lead to disaster. Moreover, anyone can submit a photograph and leave species identification to experts, thereby enabling rapid detection of new populations.

More detailed information can be found in the original scientific article:

Buřič, M., Ložek, F., Görner, T., Čuprová, V., Kožený, P., Mojžišová, M., Vlach, P., Štruncová, E., Petrusek, A., Kouba, A., Svobodová, J., 2025. Difficult to deal with: attempts for eradication of marbled crayfish from a small urban pond. Management of Biological Invasions 16: 443–464.

A recent study published in BioInvasions Records by Lipták et al. (2024) documents the first occurrences of the invasive red swamp crayfish (Procambarus clarkii) in Slovakia. This species, native to the southern United States and northern Mexico, is the most widespread and invasive crayfish species globally. Known for its adaptability, it can outcompete native biota and disrupt local ecosystems.

Thanks to collaboration with Slovakian colleagues, solid data were gathered on its establishment in two natural localities, both fed by thermal springs. The first site is near Turčianske Teplice in Central Slovakia, downstream of a commercial facility for aquatic ornamentals (most likely the source of the population via escapes). This population is, so far, relatively restricted in its distribution. The second site is located approximately 150 km south, near Komárno, and recent findings suggest a rapid spread in the region, likely due to animal releases by aquarium enthusiasts.

Both populations are numerous and well-established. Since their discovery in spring 2023, monitoring and management efforts have been implemented to reduce their numbers and curb their spread. To date, tens of thousands of individuals have been caught, thanks to the coordinated efforts of local partners, including Veľká Fatra National Park and the Dunajské luhy Protected Landscape Area.

Detail information can be found in the original paper: Lipták, B., Prati, S., Oficialdegui, F.J., Apfelová, M., Pekárová, S., Kautman, J., Janský, V., Kouba, A., 2024. First populations of invasive red swamp crayfish flourish in Slovakia. BioInvasions Records 13: 825–841. https://doi.org/10.3391/bir.2024.13.3.20

Written by: Assoc. Prof. Antonín Kouba

On Thursday 12 June 2025, scientists from the Faculty of Fisheries and Protection of Waters, University of South Bohemia in České Budějovice, together with conservationists from the conservation associations BROZ and WWF Slovakia and the Slovak Angling Association (and other partners of the LIFE Living Rivers project - https://livingrivers.sk/) released more than 12,000 juveniles of sterlet into the Danube. This is the second mass release of juvenile sterlet into Danube waters in the last three years.

The sterlet is one of Slovakia's native fish species and is the last of the native sturgeon species still surviving in Slovakia. The other species no longer live in Slovak waters due to migration barriers in the Danube, which are the large hydroelectric power plants - Gabcikovo barrage system in Slovakia and Iron Gates on the Serbian-Romanian border. The population of the sterlet has also declined sharply in the past, mainly as a result of river regulation. This species is now considered endangered in Slovakia. The release of sterlet is thus being carried out to strengthen the population of this species in the Danube.

The sterlets were released into the Danube approximately 50 days after hatching from eggs hatched at the hatchery in Pohořelice, Czech Republic.

“The parents of the small sterlets were caught in the Danube and their offspring are now returning to the Danube,”says Bořek Drozd, an ichthyologist at the Faculty of Fisheries and Protection of Waters at the University of South Bohemia in České Budějovice. "We released sterlets here mainly for research purposes, to better understand not only their living requirements, but also effects of water barriers they face in the stream. In order to monitor sterlets regularly, their fins are dyed with a harmless dye that will shine under special lamps,"Drozd said.

However, the LIFE Living Rivers project, under which the sturgeons are being released into the Danube, is not only focused on the restoration and monitoring of sterlet, but primarily on river restorations that will also help return the Danube and its side river branches system to a more nature-like state.

"As part of the project, we as BROZ are responsible for several measures that will improve the flow of the Danube's branches, but also their connection to the wetlands and floodplain of the river. This time, however, we will not only be dealing with the Danube, but also with the Hron, the Ipel and the Bela, which will be addressed by our project partners, and in cooperation with them we will improve the ecological status of 344 km of Slovak rivers. A total of 10 partners are involved in the project and we will work together across state institutions and the non-profit sector on the important topics of river protection," says Tomáš Kušík, Chairman of BROZ.

The LIFE Living Rivers project also aims, for example, at proposing measures to remove migration barriers for fish such as the giant sturgeon - beluga. The Water Research Institute in Bratislava is preparing an expert study to propose measures that could allow the return of the beluga to the Slovak section of the Danube.

Miroslava Plassman, Director of WWF Slovakia:

"Damming of rivers, deterioration of water quality, loss of natural reproduction sites and overfishing have caused a dramatic decline of sturgeons not only in the Danube.  We believe that by stocking of small sterlets, monitoring them, and revitalising the watercourses ourselves, we will together with our project partners contribute to the recovery of populations and ensure the sustainable presence of these prehistoric fishes in Slovak rivers."

Contacts: Bořek Drozd, JU; +420 737 221 929;Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Media outputs:

TV:

RTVS:https://www.stvr.sk/televizia/archiv/21274/536739#2861– 47min 41 sec

JOJ:https://videoportal.joj.sk/noviny/epizoda/140443-noviny-tv-joj- 22 min 30 sec

Markíza:https://www.markiza.sk/relacie/televizne-noviny/video-epizoda/263004-12-6-2025- 35 min 38 sec

https://www.markiza.sk/relacie/reflex/video-epizoda/265131-26-6-2025(5:50–9:55)

https://www.tv-archiv.sk/na-rybach-petrov-zdar/na-rybach-petrov-zdar-sobota-28-06-2025-16-10(4:10–08:10)

Articles:

https://www.teraz.sk/slovensko/ochranari-do-vod-dunaja-vplavalo-vo/885408-clanok.html

https://spravy.stvr.sk/2025/06/pri-cunove-vypustili-do-dunaja-tisicky-jeseterov-z-ceska-ich-populacia-drasticky-klesa-kvoli-zasahom-cloveka/

https://bratislava.sme.sk/c/23504350/do-vod-dunaja-vplavalo-12-tisic-jeseterov-malych-ide-o-ohrozeny-druh.html

https://www.netky.sk/clanok/do-dunaja-sa-vratili-tisice-jeseterov-ochrancovia-prirody-posilnuju-populaciu-ohrozeneho-druhu

https://regiony.zoznam.sk/foto-do-vod-dunaja-vplavalo-12-tisic-jeseterov-malych-islo-o-druhe-hromadne-vypustanie-mladych-jedincov-za-tri-roky/

Social media:

https://www.facebook.com/broz.ba/posts/pfbid0Zmj7rPc1rRZKwVrs1rauXc7W1Tdr7L99apYAXTQnsRsWsyNngL76CSA685W5URCZl

https://www.facebook.com/share/r/1C5fJSCaWa/

Co-funded by the European Union. Views and opinions expressed are however those of the author(s) only and do not necessarily reflect those of the European Union or CINEA. Neither the European Union nor the granting authority can be held responsible for them.

GABČÍKOVO, 15. srpna 2024 - Jaký je aktuální stav rybích populací ve slovenské části Starého Dunaje? To zjišťovali odborníci na sladkovodní ekosystémy na 13 úsecích hlavního toku řeky a jejího systému vedlejších ramen. Rozsáhlý ichtyomonitoring provedl v týdnu od 4. do 9. srpna 2024 zkušený tým z Fakulty rybářství a ochrany vod JU v Českých Budějovicích pod vedením Bořka Drozda v rámci projektu LIFE Living Rivers (101069837/LIFE21-IPE-SK-Living Rivers).

Kromě hlavního koordinátora aktivity se na monitoringu podíleli i další partneři projektu a zástupci zainteresovaných skupin jako je Státní ochrana přírody SR, Ministerstvo životního prostředí SR, Výzkumný ústav vodního hospodářství, WWF Slovensko a Slovenského rybářského svazu.

Co odhalily vody Dunaje

Zjištění odborníků po týdnu intenzivní činnosti na největší řece Slovenska, konkrétně v její původní vnitrozemské deltě, bohužel nejsou příliš povzbudivá. „Starý Dunaj má extrémně málo vody, protože většina je odváděna u Bratislavy do nátokového kanálu vodní elektrárny Gabčíkovo. Zaznamenali jsme obrovské množství bahna a sedimentů, které by tam neměly vůbec být. Již dnes se tak Starý Dunaj stává neobyvatelným pro mnoho původních dunajských druhů ryb. Pokud se situace nezmění a do toku se nepřidá více vody, tento typický dunajský biotop zcela zanikne,“ varuje s obavami rybí ekolog Bořek Drozd. Podle něj má tento stav zásadní negativní dopad i na život pod hladinou. S rybími populacemi na slovenském úseku Dunaje to nevypadá vůbec dobře. Zastoupení druhů je sice relativně stabilní, ale jejich populace v posledních letech výrazně poklesly.

Podle odborníků je sice ramenná soustava Starého Dunaje plná běžných druhů kaprovitých ryb, ale reofilní, tj. proudomilné druhy ryb extrémně ubyly. Některé původní skupiny, jako jsou například jeseteři, ikonická skupina ryb stará více než 200 milionů let, ze Starého Dunaje kvůli špatným životním podmínkám prakticky vymizely. „Je to důsledek kombinace dopadů výstavby a nevhodného řízení provozu systému vodních děl Gabčíkovské soustavy, které se v unikátním ekosystému Starého Dunaje projevují nedostatkem vody, špatnými průtokovými poměry, přehříváním vody a intenzivní sedimentací. Tento dopad je dále umocněn globálními změnami klimatu. Výsledkem je pak smutná skutečnost, že kdysi unikátní ekosystém vnitrozemské delty Dunaje se postupně stává neobyvatelným pro většinu původních druhů ryb a de facto postupně fyzicky zaniká,“ říká Bořek Drozd. Podle něj je paradoxní, že se Slovensko zavázalo dosáhnout tzv. dobrého ekologického stavu Starého Dunaje do roku 2027, jak požaduje Rámcová směrnice o vodách – jedná se tak o nesmírně obtížný závod s časem.

Během srpnového monitoringu byly prováděny denní i noční odlovy, přičemž všechny odlovené ryby byly spočítány, změřeny, zváženy a poté vráceny zpět do vody. Podařilo se zdokumentovat běžné i vzácnější druhy ryb. Z těch vzácnějších to byl např. drsek větší, ježdík žlutý, ostrucha křivočará, hrouzek Vladykovův, plotice dunajská (lesklá), ale i další reofilní druhy nebo druhy evropského významu.

Situaci komplikují také nepůvodní obyvatelé Dunaje

Samostatnou kapitolou je pak šíření ryb, které nemají v Dunaji co dělat. A ichtyologové jich při monitoringu našli mnoho. „Situaci také ztěžuje šíření tzv. invazních druhů ryb, zejména tolstolobika bílého, která vážně ohrožuje původní druhy,“ doplňuje Bořka Drozda jeho kolega z fakulty Martin Šindler. Velké rozšíření této kaprovité ryby v dunajských vodách potvrdil i srpnový monitoring. Podle odborníků se tato původně asijská ryba začala v Dunaji zřejmě samovolně rozmnožovat a v podstatě zaplavila především hlavní tok. Lze to pozorovat například na lokalitách u Komárna, kde tolstolobici vyplašení zvukem lodních motorů skáčou lidem přímo do člunů.

Problémem Dunaje jsou i další invazní druhy – například hlaváči. Podle Bořka Drozda také z ramenné soustavy prakticky zcela vymizel původní karas obecný, který byl nahrazen nepůvodním, vysoce invazním karasem stříbřitým.

Budoucí vyhlídky

Monitoring, který je součástí projektu LIFE Living Rivers, se na tomto úseku Dunaje provádí pravidelně od roku 2023, a to dvakrát ročně, stejně jako na dalších lokalitách. Hlavním cílem je získat údaje potřebné k navržení vhodných opatření, která by umožnila zprůchodnit vodní díla Gabčíkovo a Čunovo a obnovit pravidelné migrace ryb. Odborníci doufají, že výsledky tohoto monitoringu poslouží jako základ pro účinná opatření na ochranu a obnovu rybích populací v této významné evropské řece.

Fakulta rybářství a ochrany vod JU zároveň provádí na Dunaji telemetrický monitoring jeseterů malých, kteří jsou považováni za vlajkový druh pro povodí této řeky. To znamená, že pokud se podaří tento reofilní druh udržet a zachovat, bude se ve vodách Dunaje dařit i dalším druhům ryb a prospěch z toho bude mít i lidská společnost.

„Fungující ekosystém znamená nejen vysokou kvalitu vody, ale také účinnou ochranu před povodněmi, stabilnější klima, dostatek vody v době sucha, zdroj plodin a potravin, rekreační aktivity, vysoké druhové bohatství flóry a fauny,... zkrátka Starý Dunaj nám má co nabídnout, pokud se o něj konečně začneme dobře starat. Ale už nám nezbývá mnoho času,“ uzavírá Bořek Drozd.

O projektu LIFE Živé řeky

LIFE Živé řeky je společný projekt deseti institucí a organizací zaměřený na realizaci slovenského vodního plánu v povodí Dunaje, Hronu, Ipeľu a Bělé. Cílem partnerských organizací je zajistit dobrý ekologický stav vod a zlepšit tak celkem 344 kilometrů našich řek.

Partneři projektu:

Výskumný ústav vodného hospodárstva (VÚVH), Ministerstvo životného prostredia Slovenskej republiky (MŽP), Slovenský vodohospodársky podnik, š. p. Štátna ochrana prírody Slovenskej republiky (ŠOP SR), Bratislavské regionálne ochranárske združenie (BROZ), WWF Slovensko, Catch Me If You Can, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Správa Tatranského národného parku (TANAP), Vodohospodárska výstavba, š. p.

Další informace k projektu LIFE Living Rivers najdete zde.

Články související s projektem LIFE Living Rivers:

Co-funded by the European Union. Views and opinions expressed are however those of the author(s) only and do not necessarily reflect those of the European Union or CINEA. Neither the European Union nor the granting authority can be held responsible for them.

An international research team involving experts from Germany, Austria, and Hungary, led by Martin Bláha and Antonín Kouba from the Faculty of Fisheries and Protection of Waters, University of South Bohemia in České Budějovice, has documented the first occurrences of the oriental river prawn (Macrobrachium nipponense) in Central Europe. This non-native freshwater shrimp, native to East Asia, was first discovered in 2023 in Racklau Harbour in Passau, Germany, and the Szigetköz floodplain near Lipót, Hungary. In both locations, multiple size classes were observed, including ovigerous females, indicating that self-sustaining populations have been established.

These findings mark a substantial leap from the species' known European non-native range, discovered recently in the lower Danube, and raise concerns about its potential spread and ecological impacts. Oriental river prawn is known for its broad environmental tolerance, fast growth, and high reproductive output, making it a high-risk invasive species. Its introduction is suspected to be linked to the pet trade or ballast water transport, whereas the natural upstream spread is considered of secondary importance.

Given the species' potential to disrupt native biodiversity, we call for immediate attention to detailed monitoring and targeted research. Environmental education, responsible pet ownership, and improved biosecurity measures are key to preventing further spread.

Detailed information can be found in the original article:  

Bláha, M., Schrottenbaum, A., Weiperth, A., Hammerschmied, U., Graf, G., Csányi, B., Patoka, J., Kouba, A., 2025. Macrobrachium nipponense continues to spread in the Danube: first records in Germany and Hungary. Knowledge and Management of Aquatic Ecosystems, 426, 9. https://doi.org/10.1051/kmae/2025004

Od 10. do 15. srpna 2025 jsme ve vnitrozemské deltě Dunaje na Slovensku provedli v rámci projektu LIFE Living Rivers monitoring ryb. V průběhu několika dnů byly ryby odloveny, změřeny, zváženy, zaznamenány, a nakonec vypuštěny zpět s cílem zjistit současný stav a druhovou skladbu rybích populací v tomto celoevropsky unikátním říčním ekosystému. 

Podrobnosti o monitoringu najdete zde.

Mezinárodní výzkumný tým složený z odborníků z Německa, Rakouska a Maďarska, vedený Martinem Bláhou a Antonínem Koubou z Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, zdokumentoval první výskyty asijského druhu krevety Macrobrachium nipponense ve střední Evropě. Tento nepůvodní sladkovodní druh pocházející z východní Asie, byl poprvé objeven v roce 2023 v přístavu Racklau v německém Pasově a na Malém Žitném ostrově u vesnice Lipót v Maďarsku. Na obou lokalitách byly zaznamenány různé velikostní kategorie, včetně samic s vajíčky, což svědčí o etablování stabilních populací.

Tato zjištění představují výrazný posun oproti dosud známému nepůvodnímu rozšíření tohoto druhu v Evropě, které bylo nedávno potvrzeno v dolním toku Dunaje, a vyvolávají obavy ohledně jeho dalšího šíření a ekologických dopadů. Tato kreveta je známá svou širokou ekologickou tolerancí, rychlým růstem a vysokou plodností, což z ní činí vysoce rizikový invazní druh. Za pravděpodobné cesty její introdukce je považován akvaristický obchod nebo balastní voda, zatímco přirozené šíření proti proudu je považováno za méně významné.

Vzhledem k potenciálu tohoto druhu narušit původní biodiverzitu vyzýváme k zahájení jeho detailního monitoringu a cíleného výzkumu. Klíčovou roli v prevenci dalšího šíření tohoto druhu hraje environmentální osvěta, odpovědný přístup chovatelů a zlepšení biologické bezpečnosti.

Podrobné informace lze nalézt v původním vědeckém článku:

Bláha, M., Schrottenbaum, A., Weiperth, A., Hammerschmied, U., Graf, G., Csányi, B., Patoka, J., Kouba, A., 2025. Macrobrachium nipponense continues to spread in the Danube: first records in Germany and Hungary. Knowledge and Management of Aquatic Ecosystems, 426, 9. https://doi.org/10.1051/kmae/2025004

Nedávná studie Borise Liptáka a kolegů publikovaná v časopise BioInvasions Records dokumentuje první výskyt invazního raka červeného (Procambarus clarkii) na Slovensku. Tento druh, původem z jižních oblastí Spojených států a severního Mexika, je celosvětově nejrozšířenějším a nejinvaznějším druhem raka. Je známý svou přizpůsobivostí, schopností vytlačovat původní druhy a narušovat místní ekosystémy.

Díky spolupráci se slovenskými kolegy byla získána data o jeho výskytu na dvou přírodních lokalitách, které jsou napájeny termálními prameny. První lokalita se nachází u Turčianských Teplic ve středním Slovensku, pod komerčním zařízením pro chov akvarijních živočichů (nejpravděpodobnější zdroj populace díky únikům). Tato populace je zatím relativně omezená ve svém rozšíření. Druhá lokalita se nachází přibližně 150 km jižně, poblíž Komárna, a nedávné nálezy naznačují rychlé šíření v této oblasti, pravděpodobně v důsledku vypouštění raků nezodpovědnými chovateli.

Obě populace jsou velmi početné a dobře etablované. Od jejich prvního zaznamenání na jaře 2023 byla zahájena monitorovací a ochranářská opatření s cílem snížit jejich počet a omezit jejich další šíření. Dosud bylo díky koordinovanému úsilí místních partnerů – především Národního parku Veľká Fatra a Chráněné krajinné oblasti Dunajské luhy, odchyceno desetitisíce jedinců.

Podrobné informace lze nalézt v původním článku: Lipták, B., Prati, S., Oficialdegui, F.J., Apfelová, M., Pekárová, S., Kautman, J., Janský, V., Kouba, A., 2024. First populations of invasive red swamp crayfish flourish in Slovakia. BioInvasions Records 13: 825–841. https://doi.org/10.3391/bir.2024.13.3.20

Autor: doc. Antonín Kouba

Dlouhodobá a plodná spolupráce Jiřího Patoky z Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity v Praze s Martinem Bláhou a Antonínem Koubou z Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích vyústila v další popis nového druhu raka. Nově popsaný rak zaprášený Cherax pulverulentus je endemitem toků západně od jezera Ayamaru v indonéské provincii Papua. Vyznačuje se různými barevnými formami a jedinečnými morfologickými i genetickými znaky potvrzujícími jeho druhový status.

Mnoho atraktivně zbarevných druhů raků z tohoto regionu je často odchytáváno ve volné přírodě a následně exportováno indonéskými velkoobchodníky na trhy s domácími mazlíčky, zejména do Evropy, USA a Japonska. Rak zaprášený je například v akvaristice znám více než 20 let pod názvy „Blue Moon“ nebo „Irian Jaya“. Formální vědecký popis nových druhů je klíčový krokem pro ochranu těchto raků v jejich domovině, neboť odchyty nejsou regulovány a ohrožují tak jejich omezené populace. Navíc existují důkazy o jejich nezodpovědném držení chovateli, jak ukazuje případ odchyceného jedince na termální lokalitě v Maďarsku během našeho předchozího výzkumu (Bláha et al., 2022).

Podrobné informace lze nalézt v původním vědeckém článku:

Patoka, J., Akmal, S.G., Bláha, M., Kouba, A., 2025. Cherax pulverulentus, a new freshwater crayfish (Decapoda: Parastacidae) from Southwest Papua Province, Indonesia. Zootaxa 5566: 522–534. https://mapress.com/zt/article/view/zootaxa.5566.3.4

Raci jsou klíčovými organismy pro stabilitu sladkovodních ekosystémů. Raci jsou nočními živočichy a někteří žijí v zakalených vodách. Proto potřebují mít důmyslný smyslový orgán, který jim v tomto prostředí umožní orientaci. Tykadla raků jsou nezbytnými smyslovými orgány pro získávání informací o prostředí, ve kterém žijí, ať už se jedná o morfologii prostředí, hledání potravy, při hledání jedinců stejného druhu, ale i pro detekci predátorů či kontaminace.

V rámci prezentované výzkumné práce členové Laboratoře sladkovodních ekosystémů Fakulty rybářství a ochrany vod JU ve spolupráci s Biologickým centrem Akademie věd ČR studovali ultrastrukturu (tj. morfologii sledovanou na úrovni elektronového mikroskopu) tohoto důležitého smyslového orgánu u celkem šesti druhů sladkovodních raků. Jemné struktury na povrchu tykadel a morfologii tykadel samotných nelze podrobně pozorovat pouhým okem nebo konvenční světelnou mikroskopií. Elektronová mikroskopie je velmi precizní metoda, která poskytuje snímky takových struktur s vysokým rozlišením. Pro výzkum bylo vybráno šest druhů raků v závislosti jednak na jejich aktuální dostupnosti ale hlavně druhů, které obývají různé typy habitatů. Konkrétně se jednalo o raka mramorovaného Procambarus virginalis, raka mexického Cambarellus patzcuarensis, raka červeného Procambarus clarkii, raka pruhovaného Faxonius limosus(zástupci čeledi Cambaridae), raka signálního Pacifastacus leniusculus(zástupce čeledi Astacidae) a raka ničivého Cherax destructor(zástupce čeledi Parastacidae). Kromě sledování morfologie tykadel (počet, typ a větvení senzorických chloupků) byly změřeny některé rozměry tykadel (délka, šířka článků a počty článků) a podrobeny statistické analýze. Zjištěná různorodost morfologie tykadel napříč druhy může odrážet adaptaci raků na podmínky různých biotopů, ve kterých žijí. Zároveň mohou reflektovat dlouhodobější historii druhu – není totiž jasné, do jaké míry se morfologie těchto důležitých smyslových orgánů liší vnitrodruhově, tzn. stále není známo nakolik je například množství senzorických chloupků konzervováno na úrovni druhu, nebo zda je striktně daná typem prostředí, ve kterém daní jedinci žijí.

Podrobné informace naleznete v původním článku: Kor, G., Mengal, K., Buřič, M., Kozák, P., Niksirat, H., 2023. Comparative ultrastructure of the antennae and sensory hairs in six species of crayfish. PeerJ 11: e15006 https://doi.org/10.7717/peerj.15006

Obrázek: Celkový pohled na morfologii tykadel šesti studovaných druhů raků zleva: rak ničivý, rak červený, rak mramorovaný, rak pruhovaný, rak mexický a rak signální.

Napsal: Hamid Niksirat, Ph.D.

GABČÍKOVO, August 15, 2024 - What is the current state of fish stocks in the Slovak part of the Old Danube? This is what experts on freshwater ecosystems have been finding out in 13 sections of the main river and its system of side branches. The extensive ichthyomonitoring was carried out during the week of 4 to 9 August 2024 by an experienced team from the Faculty of Fisheries and Water Conservation of the University of Bořek Drozd in České Budějovice as part of the LIFE Living Rivers project (101069837/LIFE21-IPE-SK-Living-Rivers).

In addition to the main coordinator of the activity, other project partners and representatives of stakeholder groups such as the Slovak State Nature Conservation Agency, the Slovak Ministry of the Environment, the Research Institute of Water Management, WWF Slovakia and the Slovak Fishermen's Association participated in the monitoring.

What the waters of the Danube have revealed?

The findings of experts after a week of intensive work on Slovakia's largest river, specifically in its original inland delta, are unfortunately not very encouraging. "The old Danube has extremely little water, as most of it is diverted near Bratislava into the inflow channel of the Gabcikovo hydroelectric power plant. We have seen huge amounts of silt and sediment that should not be there at all. Already today, the Old Danube is becoming uninhabitable for many native Danube fish species. Unless the situation changes and more water is added to the river, this typical Danube habitat will disappear completely," warns fish ecologist Bořek Drozd with concern. According to him, this situation has a major negative impact on life below the surface. Things are not looking good for fish populations on the Slovak section of the Danube. Although the representation of species is relatively stable, their populations have declined significantly in recent years.

According to the experts, although the Old Danube river system is full of common carp species, the rheophilic, i.e. stream-loving, fish species have declined extremely. Some of the original groups, such as sturgeons, an iconic group of fish more than 200 million years old, have virtually disappeared from the Old Danube due to poor living conditions. "This is the result of a combination of the impacts of construction and inadequate management of the operation of the Gabčíkovo system of water canals, which in the unique ecosystem of the Old Danube are manifested by water scarcity, poor flow conditions, overheating of the water and intense sedimentation. This impact is further compounded by global climate change. As a result, the sad fact is that the once unique ecosystem of the inland Danube Delta is gradually becoming uninhabitable for most native fish species and is de facto gradually disappearing physically," says Bořek Drozd. He says it is paradoxical that Slovakia has committed to achieving the so-called good ecological status of the Old Danube by 2027, as required by the Water Framework Directive - an extremely difficult race against time.

During the August monitoring, both day and night catches were made and all fish caught were counted, measured, weighed and then returned to the water. Both common and rarer fish species were documented. Among the rarer ones, there were e.g. the greater spotted seatrout, yellow sturgeon, curved-spotted spurdog, Vladykov's roach, Danube roach (glossy), but also other rheophilic species or species of European importance.

The situation is also complicated by the non-native inhabitants of the Danube

A separate chapter is the spread of fish that have no business in the Danube. And ichthyologists have found many of them during monitoring. "The situation is also made more difficult by the spread of so-called invasive fish species, especially the white tolstolobik, which seriously threatens native species," adds Bořek Drozd's colleague Martin Šindler. The large distribution of this carp-like fish in Danube waters was also confirmed by monitoring in August. According to experts, this originally Asian fish has apparently started to reproduce spontaneously in the Danube and has essentially flooded the main stream. This can be observed, for example, at sites near Komárno, where tolstolobics, spooked by the sound of boat engines, jump into people's boats.

Other invasive species, such as the Danube snapper, are also a problem for the Danube. According to Bořek Drozd, the native common bream has also almost completely disappeared from the river system, replaced by the non-native, highly invasive silver bream.

Future prospects

Monitoring, which is part of the LIFE Living Rivers project, has been carried out regularly on this section of the Danube since 2023, twice a year, as well as at other sites. The main objective is to obtain the data needed to design appropriate measures to make the Gabčíkovo and Čunovo reservoirs passable and to restore regular fish migrations. Experts hope that the results of this monitoring will serve as a basis for effective measures to protect and restore fish populations in this important European river.

At the same time, the Faculty of Fisheries and Water Conservation of the University of Gdańsk is carrying out telemetric monitoring of small sturgeons on the Danube, which are considered to be the flagship species for the river basin. This means that if this rheophilic species can be maintained and preserved, other fish species will also thrive in the Danube waters and human society will also benefit.

"A functioning ecosystem means not only high water quality, but also effective flood protection, a more stable climate, sufficient water in times of drought, a source of crops and food, recreational activities, high species richness of flora and fauna,... In short, the Old Danube has a lot to offer us if we finally start to take good care of it. But we don't have much time left," concludes Bořek Drozd.

About the LIFE Living Rivers project

LIFE Living Rivers is a joint project of ten institutions and organisations focused on the implementation of the Slovak Water Plan in the Danube, Hron, Ipeľ and Bělá river basins. The aim of the partner organisations is to ensure a good ecological state of water and thus improve a total of 344 kilometres of our rivers.

Project partners:

Výskumný ústav vodného hospodárstva (VÚVH), Ministerstvo životného prostredia Slovenskej republiky (MŽP), Slovenský vodohospodársky podnik, š. p. Štátna ochrana prírody Slovenskej republiky (ŠOP SR), Bratislavské regionálne ochranárske združenie (BROZ), WWF Slovensko, Catch Me If You Can, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Správa Tatranského národného parku (TANAP), Vodohospodárska výstavba, š. p.

For more information on the LIFE Living Rivers project, click here.

Articles related to LIFE Living Rivers:

Co-funded by the European Union. Views and opinions expressed are however those of the author(s) only and do not necessarily reflect those of the European Union or CINEA. Neither the European Union nor the granting authority can be held responsible for them.

A team of scientists from the Faculty of Fisheries and Water Conservation of the University of South Bohemia monitored the current status of fish populations in 13 sections of the main river Danube and its side branches from 4 to 9 August 2024. Read more about the extensive ichthyomonitoring within the LIFE Living Rivers project (101069837/LIFE21-IPE-SK-Living Rivers) zde.

Co-funded by the European Union. Views and opinions expressed are however those of the author(s) only and do not necessarily reflect those of the European Union or CINEA. Neither the European Union nor the granting authority can be held responsible for them.

Ve čtvrtek 12. června 2025 vypustili vědci z Fakulty rybářství a ochrany vod, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, spolu s ochránci z ochranářského sdružení BROZ a WWF Slovensko a Slovenským rybářským svazem (a dalšími partnery projektu LIFE Living Rivers - https://livingrivers.sk/) do Dunaje více jak 12 000 jeseterů malých. Jedná se o druhé hromadné vypuštění juvenilních (mladých) jedinců jesetera malého do dunajských vod za poslední tři roky.

Jeseter malý je jedním z původních slovenských druhů ryb a je posledním z původních druhů jeseterů, který na Slovensku ještě přežívá. Ostatní druhy již ve slovenských vodách nežijí kvůli migračním bariérám v Dunaji, kterými jsou velké vodní elektrárny – vodní díla Gabčíkovo na Slovensku a Železná vrata na srbsko-rumunské hranici. Populace jesetera malého také v minulosti silně poklesla zejména v důsledku regulace řek. Tento druh je nyní na Slovensku považován za ohrožený. Vypouštění jeseterů malých tak probíhá za účelem posílení populace tohoto druhu v Dunaji.

Jeseteři malí byli vypuštěni do vod Dunaje přibližně 50 dní po vylíhnutí z jiker, z nichž se vylíhli v líhni v Pohořelicích v České republice.

„Rodiče malých jeseterů malých byli odchyceni v Dunaji a jejich potomci se nyní do Dunaje vrací,“ říká Bořek Drozd, ichtyolog z Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. "Jesetery malé zde vysazujeme hlavně pro výzkumné účely, abychom lépe pochopili jejich nároky, ale také překážky v toku, kterým musí čelit. Abychom je mohli pravidelně monitorovat, jsou jejich ploutve obarveny neškodným barvivem, které bude svítit pod speciálními lampami," dodává Drozd.

Projekt LIFE Living Rivers, v jehož rámci jsou jeseteři do Dunaje vysazováni, však není zaměřen pouze na obnovu a monitoring jeseterů malých, ale především na úpravy řek, které pomohou vrátit i Dunaj a jeho ramennou soustavu do přírodě bližšího stavu.

"V rámci projektu jsme jako BROZ zodpovědní za několik opatření, kterými zlepšíme průtok dunajských ramen, ale také jejich propojení s mokřady a záplavovou oblastí řeky. Tentokrát se však nebudeme zabývat pouze Dunajem, ale také Hronem, Iplem a Belou, kterým se budou věnovat naši projektoví partneři, a ve spolupráci s nimi zlepšíme ekologický stav 344 km slovenských řek. Na projektu se podílí celkem 10 partnerů a na důležitém tématu ochrany řek budeme spolupracovat napříč státními institucemi i neziskovým sektorem," říká Tomáš Kušík, předseda BROZ.

Cílem projektu LIFE Living Rivers je také například návrh opatření k odstranění migračních bariér i pro takové ryby jakou je vyza velká. Výzkumný ústav vodohospodářský v Bratislavě zpracovává odbornou studii, v rámci které navrhne opatření, díky nimž by se mohla vrátit vyza velká do slovenského úseku Dunaje.

Miroslava Plassman, ředitelka WWF Slovensko:

"Přehražení řek, zhoršení kvality vody, ztráta přirozených míst k reprodukci a nadměrný lov způsobily dramatický úbytek jeseterů nejen ve vodách Dunaje.  Věříme, že vysazováním jeseterů malých, jejich monitoringem, jakož i vlastní revitalizací vodních toků společně s našimi projektovými partnery přispějeme k obnově populací a zajištění trvale udržitelného  výskytu těchto prehistorických ryb ve slovenských řekách."

Kontakt: Bořek Drozd, JU; +420 737 221 929;Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Foto: BROZ – ochranárské združenie

Mediální výstupy:

TV:

RTVS:https://www.stvr.sk/televizia/archiv/21274/536739#286147:41

JOJ:https://videoportal.joj.sk/noviny/epizoda/140443-noviny-tv-joj 22:30

Markíza:https://www.markiza.sk/relacie/televizne-noviny/video-epizoda/263004-12-6-2025 35:38 

https://www.markiza.sk/relacie/reflex/video-epizoda/265131-26-6-2025(5:50–9:55)

https://www.tv-archiv.sk/na-rybach-petrov-zdar/na-rybach-petrov-zdar-sobota-28-06-2025-16-10(4:10–08:10)

Články:

https://www.teraz.sk/slovensko/ochranari-do-vod-dunaja-vplavalo-vo/885408-clanok.html

https://spravy.stvr.sk/2025/06/pri-cunove-vypustili-do-dunaja-tisicky-jeseterov-z-ceska-ich-populacia-drasticky-klesa-kvoli-zasahom-cloveka/

https://bratislava.sme.sk/c/23504350/do-vod-dunaja-vplavalo-12-tisic-jeseterov-malych-ide-o-ohrozeny-druh.html

https://www.netky.sk/clanok/do-dunaja-sa-vratili-tisice-jeseterov-ochrancovia-prirody-posilnuju-populaciu-ohrozeneho-druhu

https://regiony.zoznam.sk/foto-do-vod-dunaja-vplavalo-12-tisic-jeseterov-malych-islo-o-druhe-hromadne-vypustanie-mladych-jedincov-za-tri-roky/

Sociální sítě:

https://www.facebook.com/broz.ba/posts/pfbid0Zmj7rPc1rRZKwVrs1rauXc7W1Tdr7L99apYAXTQnsRsWsyNngL76CSA685W5URCZl

https://www.facebook.com/share/r/1C5fJSCaWa/

Co-funded by the European Union. Views and opinions expressed are however those of the author(s) only and do not necessarily reflect those of the European Union or CINEA. Neither the European Union nor the granting authority can be held responsible for them.