GABČÍKOVO, 15. srpna 2024 - Jaký je aktuální stav rybích populací ve slovenské části Starého Dunaje? To zjišťovali odborníci na sladkovodní ekosystémy na 13 úsecích hlavního toku řeky a jejího systému vedlejších ramen. Rozsáhlý ichtyomonitoring provedl v týdnu od 4. do 9. srpna 2024 zkušený tým z Fakulty rybářství a ochrany vod JU v Českých Budějovicích pod vedením Bořka Drozda v rámci projektu LIFE Living Rivers (101069837/LIFE21-IPE-SK-Living Rivers).
Kromě hlavního koordinátora aktivity se na monitoringu podíleli i další partneři projektu a zástupci zainteresovaných skupin jako je Státní ochrana přírody SR, Ministerstvo životního prostředí SR, Výzkumný ústav vodního hospodářství, WWF Slovensko a Slovenského rybářského svazu.
Co odhalily vody Dunaje
Zjištění odborníků po týdnu intenzivní činnosti na největší řece Slovenska, konkrétně v její původní vnitrozemské deltě, bohužel nejsou příliš povzbudivá. „Starý Dunaj má extrémně málo vody, protože většina je odváděna u Bratislavy do nátokového kanálu vodní elektrárny Gabčíkovo. Zaznamenali jsme obrovské množství bahna a sedimentů, které by tam neměly vůbec být. Již dnes se tak Starý Dunaj stává neobyvatelným pro mnoho původních dunajských druhů ryb. Pokud se situace nezmění a do toku se nepřidá více vody, tento typický dunajský biotop zcela zanikne,“ varuje s obavami rybí ekolog Bořek Drozd. Podle něj má tento stav zásadní negativní dopad i na život pod hladinou. S rybími populacemi na slovenském úseku Dunaje to nevypadá vůbec dobře. Zastoupení druhů je sice relativně stabilní, ale jejich populace v posledních letech výrazně poklesly.
Podle odborníků je sice ramenná soustava Starého Dunaje plná běžných druhů kaprovitých ryb, ale reofilní, tj. proudomilné druhy ryb extrémně ubyly. Některé původní skupiny, jako jsou například jeseteři, ikonická skupina ryb stará více než 200 milionů let, ze Starého Dunaje kvůli špatným životním podmínkám prakticky vymizely. „Je to důsledek kombinace dopadů výstavby a nevhodného řízení provozu systému vodních děl Gabčíkovské soustavy, které se v unikátním ekosystému Starého Dunaje projevují nedostatkem vody, špatnými průtokovými poměry, přehříváním vody a intenzivní sedimentací. Tento dopad je dále umocněn globálními změnami klimatu. Výsledkem je pak smutná skutečnost, že kdysi unikátní ekosystém vnitrozemské delty Dunaje se postupně stává neobyvatelným pro většinu původních druhů ryb a de facto postupně fyzicky zaniká,“ říká Bořek Drozd. Podle něj je paradoxní, že se Slovensko zavázalo dosáhnout tzv. dobrého ekologického stavu Starého Dunaje do roku 2027, jak požaduje Rámcová směrnice o vodách – jedná se tak o nesmírně obtížný závod s časem.
Během srpnového monitoringu byly prováděny denní i noční odlovy, přičemž všechny odlovené ryby byly spočítány, změřeny, zváženy a poté vráceny zpět do vody. Podařilo se zdokumentovat běžné i vzácnější druhy ryb. Z těch vzácnějších to byl např. drsek větší, ježdík žlutý, ostrucha křivočará, hrouzek Vladykovův, plotice dunajská (lesklá), ale i další reofilní druhy nebo druhy evropského významu.
Situaci komplikují také nepůvodní obyvatelé Dunaje
Samostatnou kapitolou je pak šíření ryb, které nemají v Dunaji co dělat. A ichtyologové jich při monitoringu našli mnoho. „Situaci také ztěžuje šíření tzv. invazních druhů ryb, zejména tolstolobika bílého, která vážně ohrožuje původní druhy,“ doplňuje Bořka Drozda jeho kolega z fakulty Martin Šindler. Velké rozšíření této kaprovité ryby v dunajských vodách potvrdil i srpnový monitoring. Podle odborníků se tato původně asijská ryba začala v Dunaji zřejmě samovolně rozmnožovat a v podstatě zaplavila především hlavní tok. Lze to pozorovat například na lokalitách u Komárna, kde tolstolobici vyplašení zvukem lodních motorů skáčou lidem přímo do člunů.
Problémem Dunaje jsou i další invazní druhy – například hlaváči. Podle Bořka Drozda také z ramenné soustavy prakticky zcela vymizel původní karas obecný, který byl nahrazen nepůvodním, vysoce invazním karasem stříbřitým.
Budoucí vyhlídky
Monitoring, který je součástí projektu LIFE Living Rivers, se na tomto úseku Dunaje provádí pravidelně od roku 2023, a to dvakrát ročně, stejně jako na dalších lokalitách. Hlavním cílem je získat údaje potřebné k navržení vhodných opatření, která by umožnila zprůchodnit vodní díla Gabčíkovo a Čunovo a obnovit pravidelné migrace ryb. Odborníci doufají, že výsledky tohoto monitoringu poslouží jako základ pro účinná opatření na ochranu a obnovu rybích populací v této významné evropské řece.
Fakulta rybářství a ochrany vod JU zároveň provádí na Dunaji telemetrický monitoring jeseterů malých, kteří jsou považováni za vlajkový druh pro povodí této řeky. To znamená, že pokud se podaří tento reofilní druh udržet a zachovat, bude se ve vodách Dunaje dařit i dalším druhům ryb a prospěch z toho bude mít i lidská společnost.
„Fungující ekosystém znamená nejen vysokou kvalitu vody, ale také účinnou ochranu před povodněmi, stabilnější klima, dostatek vody v době sucha, zdroj plodin a potravin, rekreační aktivity, vysoké druhové bohatství flóry a fauny,... zkrátka Starý Dunaj nám má co nabídnout, pokud se o něj konečně začneme dobře starat. Ale už nám nezbývá mnoho času,“ uzavírá Bořek Drozd.
O projektu LIFE Živé řeky
LIFE Živé řeky je společný projekt deseti institucí a organizací zaměřený na realizaci slovenského vodního plánu v povodí Dunaje, Hronu, Ipeľu a Bělé. Cílem partnerských organizací je zajistit dobrý ekologický stav vod a zlepšit tak celkem 344 kilometrů našich řek.
Partneři projektu:
Výskumný ústav vodného hospodárstva (VÚVH), Ministerstvo životného prostredia Slovenskej republiky (MŽP), Slovenský vodohospodársky podnik, š. p. Štátna ochrana prírody Slovenskej republiky (ŠOP SR), Bratislavské regionálne ochranárske združenie (BROZ), WWF Slovensko, Catch Me If You Can, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Správa Tatranského národného parku (TANAP), Vodohospodárska výstavba, š. p.
Další informace k projektu LIFE Living Rivers najdete zde.
Články související s projektem LIFE Living Rivers:
Co-funded by the European Union. Views and opinions expressed are however those of the author(s) only and do not necessarily reflect those of the European Union or CINEA. Neither the European Union nor the granting authority can be held responsible for them.
