Aktuality/LV

Náš kolega Karel Procházka z Laboratoře výživy vystoupil včera, 22. 1. 2026, na České zemědělské univerzitě v Praze na závěrečné konferenci „Akvaponie: fakta a mýty“.

Ve své krátké přednášce se zaměřil na provoz akvaponických systémů, sdílení praktických zkušeností z praxe a možnosti biologické ochrany rostlin v těchto systémech.

Konference byla součástí projektu NAVZ QK21010207 – Diverzifikace a posílení konkurenceschopnosti akvakultury podporou akvaponie jako inovativní zemědělské technologie produkce potravin.

Our colleague Karel Procházka from the Laboratory of Nutrition delivered a presentation yesterday, on 22 January 2026, at the Czech University of Life Sciences Prague during the final conference entitled “Aquaponics: Facts and Myths”.

In his brief presentation, he focused on the operation of aquaponic systems, the sharing of practical hands-on experience, and options for biological plant protection within these systems.

The conference was part of the project NAVZ QK21010207 – Diversification and enhancement of aquaculture competitiveness through the promotion of aquaponics as an innovative agricultural food production technology.

The project “Fish to Schools”, launched under the auspices of the Laboratory of Nutrition at the Faculty of Fisheries and Protection of Waters, University of South Bohemia, in cooperation with ČSOB a.s., has entered a new phase. After initial preparation and analysis, students from the faculty have now gone into the field – visiting selected school canteens, collecting meal samples, and gathering data directly from children.

The current phase of the project focuses on how children perceive fish dishes and how often fish appears on their plates. As part of the research, samples of fish and non-fish dishes are taken in school canteens to compare their popularity and find out what role fish actually plays in school meals.

"Children are actively involved in the project—they fill out short questionnaires and share their impressions of lunch. From their responses, we learn what they like, what they would improve, and how they perceive fish dishes in the school cafeteria," describes Noemi Davidová, a member of the team.

The collected data will help us better understand how children accept fish dishes and what could encourage them to enjoy fish more often. The visits also include interviews with canteen staff, who share their experiences with preparing fish and ideas on how to include it more frequently and appealingly.

The project involves, for example, Primary and Nursery School Emy Destinové in České Budějovice and Primary and Nursery School Hosín, which have enthusiastically joined the collaboration and are helping the team gather valuable insights and inspiration for further steps.

Based on the collected data, the next phase will involve evaluating the results and preparing recommendations for school canteens, including recipe suggestions and educational materials. The goal is for fish to appear on school menus more often – in attractive forms and in line with healthy nutrition principles.

The Fish to Schools project thus continues to connect experts, teachers, and children with one shared goal – to show that fish can be tasty, healthy, and that they truly belong in schools.

Projekt „Ryby do škol”, který vznikl pod záštitou Laboratoře výživy Fakulty rybářství a ochrany vod JU ve spolupráci s ČSOB a.s., se posunul do další etapy. Po úvodní přípravě a analýze se nyní studenti Fakulty rybářství a ochrany vod JU vydali přímo do terénu – navštěvují vybrané školní jídelny, odebírají vzorky pokrmů a sbírají data přímo od dětí.

Současná fáze projektu se zaměřuje na to, jak děti vnímají rybí pokrmy a jak často se ryby objevují na jejich talířích. V rámci výzkumu jsou ve školních jídelnách odebírány vzorky rybích i nerybích jídel, aby bylo možné porovnat jejich oblíbenost a zjistit, jakou roli ryby ve školním stravování skutečně hrají.

„Děti se do projektu zapojují aktivně – vyplňují krátké dotazníčky a sdílejí své dojmy z oběda. Z jejich reakcí se dozvídáme, co jim chutná, co by naopak vylepšily a jak vnímají rybí jídla ve školní jídelně,“ popisuje Noemi Davidová, členka týmu.

Získaná data mají pomoci lépe pochopit, jak děti přijímají rybí pokrmy a co by mohlo přispět k jejich větší oblibě. Součástí návštěv jsou také rozhovory s personálem jídelen, který sdílí své zkušenosti s přípravou ryb a nápady, jak je zařazovat častěji a atraktivněji.

Do projektu se zapojily například ZŠ a MŠ Emy Destinové v Českých Budějovicích nebo ZŠ a MŠ Hosín, které se s nadšením pustily do spolupráce a pomáhají týmu sbírat cenné poznatky i inspiraci pro další kroky.

Na základě nasbíraných dat bude následovat vyhodnocení výsledků a příprava doporučení pro školní jídelny, včetně návrhů receptur a vzdělávacích materiálů. Cílem je, aby se ryby na školních jídelníčcích objevovaly častěji, v atraktivní podobě a v souladu se zásadami zdravé výživy.

Projekt Ryby do škol tak i nadále spojuje odborníky, pedagogy i děti s jediným cílem – ukázat, že ryby mohou být chutné, zdravé a že do škol rozhodně patří.

Assoc. Prof. Ing. Jan Mráz, Ph.D., Director of the Institute of Aquaculture and Protection of Waters, recently appeared on the podcast Podhoubí on Radio Wave. The topic? Organic carp – a fish that is making its way onto the plates of Prague restaurants awarded Michelin stars.

Why organic carp?
Organic carp farming takes place in clean ponds without chemical interventions. The fish are fed certified organic grain and, from the very beginning, artificial breeding methods are avoided. The result is high-quality meat without the typical undesirable traits such as muddy flavor or fishy odor.

What does this mean for the landscape?
The growing prestige of carp in gastronomy can support sustainable farming and nature conservation. Organic farming requires a gentle environment and strict standards.

🎧 Listen to the full interview: here (only in Czech)
You’ll learn how organic farming differs from conventional methods, why carp is the main fish on the Czech market, its history, and how it found its way into Michelin-starred kitchens.

Doc. Ing. Jan Mráz, Ph.D., ředitel Ústavu akvakultury a ochrany vod, se nedávno objevil v podcastu Podhoubí na Radio Wave. Téma? Bio kapr – ryba, která se dostává na talíře v pražských restauracích oceněných michelinskou hvězdou.

Proč bio kapr?
Chov bio kapra probíhá v čistých rybnících bez chemických zásahů, ryby se krmí certifikovaným bio obilím a od začátku se vyhýbají umělým metodám rozmnožování. Výsledkem je kvalitní maso bez typických nežádoucích vlastností, jako je blátivá chuť nebo zápach rybiny.

Co to znamená pro krajinu?
Vyšší prestiž kapra v gastronomii může podpořit udržitelné hospodaření a ochranu přírody. Bio chov totiž vyžaduje šetrné prostředí a přísné standardy.

🎧 Poslechněte si celý rozhovor: zde
Zjistíte, jak se liší bio chov od konvenčního, proč je kapr hlavní rybou českého trhu a jaká je jeho historie a jak se dostal do michelinských kuchyní. 

Within the framework of Česká spořitelna's Stronger Future roadshow, the South Bohemian Science and Technology Park, a.s. organised a panel discussion on the topic "How do innovations help sustainability?". 
Representatives of science, business and culture offered their views on the sustainable use of natural and material resources. Radek Gebauer, Head of the Laboratory of Nutrition at the Institute of Aquaculture and Protection of Waters, participated in the panel discussion on behalf of the Faculty of Fisheries and Protection of Waters USB.

Deatils of the event.

V rámci roadshow České spořitelny Silnější budoucnost uspořádal Jihočeský vědeckotechnický park, a.s. panelovou diskuzi na téma „Jak inovace pomáhají udržitelnosti?“.

Zástupci vědy, byznysu i kultury nabídli své pohledy na udržitelné využívání přírodních a materiálových zdrojů. Panelové diskuse se  zúčastnil Radek Gebauer – vedoucí Laboratoře výživy z Ústavu akvakultury a ochrany vod, Fakulty rybářství a ochrany vod JU.

Podrobnosti o proběhlé akci.

Na Fakultě rybářství a ochrany vod JU, Ústavu akvakultury a ochrany vod, v Laboratoři výživy je realizován další TNA projekt
v rámci Aquaexcel3.0.

Hlavním řešitelem je Dr. Zala Schmautz z Univerzity aplikovaných věd v Curychu.

Dr. Zala Schmautz uspěla s projektem nazvaným „The influence of plant species and cropping systems on the microbial consortia of aquaponics and hydroponics“. Odpovědným řešitelem za FROV JU je MSc. Ewumi Azeez Folorunso, Ph.D.

Dr. Zala tráví tento týden v Laboratoři výživy v Českých Budějovicích, kde provádí výzkum vlivu rostlinných druhů a pěstebních systémů na diverzitu a početnost mikrobiálních konsorcií v oddělených akvaponických a hydroponických systémech.
S využitím svých zkušeností z výzkumu a odborných znalostí hydroponických systémů bude Dr. Zala zjišťovat vliv mikrobiální diverzity na růst a příjem živin bazalky a salátu pěstovaných v mono nebo smíšených pěstebních systémech.

TNA přístup je bezplatný. Projekt AE3.0 hradí náklady na vedení experimentu vč. cestovních a pobytových výdajů.

Výzva TNA je nepřetržitá, tudíž můžete kdykoli během trvání projektu AE3.0 požádat o přístup ke 40 instalacím partnerů. Více informací na webu projektu.

This project has received funding from the European Union’s Horizon 2020 research and innovation programme under grant agreement No. 871108 (AQUAEXCEL3.0). This output reflects only the author’s view and the European Commission cannot be held responsible for any use that may be made of the information contained therein.

Dne 4. února 2025 proběhl významný seminář na půdě Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, kde naši kolegové doc. Ing. Jan Mráz, Ph.D. a Ing. Jan Kašpar z Fakulty rybářství a ochrany vod JU představili důležité poznatky o rybách ve výživě a zdraví.

Profesorka Adámková z IKEM zdůraznila význam kvalitní stravy plné živin pro zdravý životní styl. Docent Jan Mráz z Fakulty rybářství a ochrany vod JU se rozhovořil o několika společných projektech Fakulty rybářství a ochrany vod JU s IKEM, jejichž cílem bylo prokázat pozitivní vliv konzumace ryb při prevenci i léčbě kardiovaskulárních onemocnění díky omega-3 mastným kyselinám. V rámci projektu byla vyvinuta patentovaná technologie chovu kapra s vysokým obsahem omega 3 kyselin.

Na skupině osob s kardiovaskulárním onemocněním, kterým byla po dobu 4 týdnů, podávána dvakrát týdně 200 gramová porce omega-3 kapra se prokázal pokles „špatného“ LDL cholesterolu a naopak vzrůst „hodného“ HDL cholesterolu. Vedlejším efektem studie bylo výrazně rychlejší hojení ran a tím urychlení zotavení po bypassu.

Druhým významným projektem, který měl za cíl dostat kvalitní rybí výrobky do škol a školekbyl společný projekt s firmou Tilapia s.r.o. dodávající výrobky pod značkou Happy Fish Delicates. Při něm byla vyvinuta a otestována řada rybích produktů vhodných právě pro ty nejmenší. Ukázalo se, že dětem chutnají ryby ve formách a tvarech, které dobře znají z konzumace běžných jídel např. hamburgery, čevapčiči, dukátky, masové kuličky, párky, šunky, stripsy či sum řízky (tj. řízky ze sumečka afrického). Bonusem studie bylo zjištění, že dětští strávníci obvykle nemají příliš velký problém s přirozeným zabarvením rybích pokrmů a dávají přednost jednoduše zvoleným kombinacím na talíři.

Palčivými tématy, které rezonují jak odbornou, tak i laickou veřejností jsou stále otázky: Jak naučit populaci jíst pravidelně sladkovodní ryby? Jak je naservírovat tak, aby byly atraktivní a lákaly ke konzumaci? A také jak prolomit odpor spojený s konzumací ryb?

Jan Kašpar poukázal na praktické zkušenosti s jejich řešením a zdůraznil nezbytnost dlouhodobé cílené strategické propagace, jejíž koordinace a podpora by měla vycházet především ze strany státu. Dále upozornil na možnost spolupráce v rámci inovací a optimalizací technologických postupů, cílených seminářů pro pracovníky veřejného stravování a dalších aktivit, jejichž cílem je osvěta a dostupnost ryb a rybích produktů široké veřejnosti.

Celý záznam semináře si můžete pustit zde.

Nově publikovaná přehledová studie se zabývá klíčovou úlohou polynenasycených mastných kyselin (LC-PUFA), jako je kyselina arachidonová (ARA), eikosapentaenová (EPA) a dokosahexaenová (DHA), v rybím spermatu. Tyto mastné kyseliny nejsou pouhými stavebními složkami, ale výrazně ovlivňují biomechaniku a fyziologii spermatu, včetně motility, chemotaxe a efektivity oplodnění.

Studie zkoumá, jak se profil LC-PUFA v rybím spermatu formuje prostřednictvím evolučních procesů, výživy a biomechanických nároků. Zdůrazňuje jedinečný význam DHA kyseliny pro zlepšení funkčnosti spermatu díky vysoké tekutosti membrán, fuzogenním vlastnostem a odolnosti vůči biomechanickému stresu. Kromě toho byla odhalena role eikosanoidů odvozených z kyselin ARA a EPA při zánětu spermií a chemotaxi, což naznačuje složitou rovnováhu mezi evoluční adaptací a vlivy prostředí.

Závěry poukazují na nutnost pečlivě zvažovat složení výživy v akvakultuře, a to zejména v případě generačních ryb tak, aby se minimalizovaly nechtěné dopady na kvalitu spermatu a životaschopnost budoucích generací.

Podrobné informace lze nalézt v původním přehledovém článku: Rahi Roy, D., Roy, K., Panserata, S., Stejskal, V., Mráz, J., Turchini, G.M., 2024. Long chain polyunsaturated fatty acid (LC-PUFA) composition of fish sperm: nexus of dietary, evolutionary, and biomechanical drivers. Progress in Lipid Research 96, 101305. https://doi.org/10.1016/j.plipres.2024.101305

Tato přehledová studie je výsledkem spolupráce mezi Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích, Fakultou rybářství a ochrany vod, Université de Pau et des Pays de L'Adour a University of Melbourne, která propojuje výzkum napříč kontinenty s cílem přinést nové poznatky o reprodukci ryb v akvakultuře.

Foto 1: Mikroskopické sledování motility spermií ryb.

Foto 2: Odběr spermatu u karase obecného (Carrasius carrasius).

ATCZ00002 – AquaCycle: Snížení emisí v akvakultuře prostřednictvím udržitelného využívání odtokové vody a živin

Ve dnech 10. a 11. září 2024 proběhla v prostorách velkého přednáškového sálu FROV JU, MEVPIS Vodňany úvodní konference projektu AquaCycle (INTERREG VI-A Rakousko - Česko 2021 – 2027). Akce byla zahájena úvodním projevem děkana FROV JU, prof. Ing. Tomáše Policara, Ph.D., a následně byly představeny projektové aktivity, které se se zaměřují na udržitelné technologie v akvakultuře. 

Program prvního dne zahrnoval prezentace odborníků z České republiky a Rakouska, kteří se věnovali tématům recirkulačních systémů, udržitelného rozvoje v potravinářství, akvaponiím a související legislativě. První den byl zakončen ukázkou našich vnitřních a venkovních recirkulačních systémů a pokusných rybníčků.

Druhý den byl věnován odborným exkurzím, které zahrnovaly návštěvu produkčního rybářství, prohlídku akvaponického skleníku FROV JU v Českých Budějovicích, a také návštěvu chovné haly pro sumečka afrického v zázemí firmy Tilapia s.r.o.