We, at the Faculty of Fisheries and Water Protection USB, continue our excellent cooperation with the Franz Kett Society of Pedagogy and the Faculty of Theology USB and for the fifth year we have been organizing a series of seminars for teachers of kindergartens and primary schools focusing on the Franz Kett Pedagogy in practice. This year, in addition to the previous ones, we also prepared the International Symposium "Simply - Slowly - Together" with Franz Kett Pedagogy, which took place on 17th-19th June 2022 and was attended by almost 100 participants from the Czech Republic, Germany, Hungary and Romania.

Thanks to these and similar activities, our faculty welcomes hundreds of teachers every year, who are very happy to return to us not only for various seminars and training sessions for themselves, but also for one-day or multi-day educational programs for their pupils and students.

We would like to thank all the participants and co-organizers for their kindness and enthusiasm.

Interview with the dean, Prof. Ing. Tomáš Policar, Ph.D. about studying at the Faculty of Fisheries and Water Protection USB you can find in the April issue of the magazine www.Casopis.KamPoMaturite.cz in the on-line version here.

Intracytoplasmic sperm injection (ICSI) is a widely used method of assisted reproduction in mammals. However, it is not well established in non-mammalian species. In fish, ICSI has been successfully optimized in only a few model species. In this study, we used ICSI for the first time in critically endangered sturgeons. Using a combination of different species (beluga, sterlet, Siberian and Russian sturgeon), we optimized different types of ICSI. We then evaluated fertilization success and paternity of the resulting embryos and larvae. Using single, freshly collected, non-activated sperm, all combinations of crosses produced normal-shaped, food-accepting fish after ISCI. Molecular analysis showed genome integration of both parents in most of the individuals. It can be said that ICSI technology can be used as an assisted reproduction technology to rescue valuable paternal genomes of sturgeon.

Fatira, E., Havelka, M., Saito, T., Landeira, J., Rodina, M., Gela, D., Pšenička, M., 2022. Intracytoplasmic sperm injection in sturgeon species: A promising reproductive technology of selected genitors. Frontiers in Veterinary Science 9:1054345. doi.org/10.3389/fvets.2022.1054345

Written by: doc. Ing. Martin Pšenička, Ph.D.

Intracytoplazmatická injekce spermie (ICSI) je široce používanou metodou asistované reprodukce u savců. U nesavčích druhů však není dobře zavedena. U ryb byla doposud ICSI úspěšně optimalizována jen u několika málo modelových druhů. V této studii jsme poprvé použili ICSI u kriticky ohrožených jeseterů. Za použití kombinace různých druhů (vyza velká, jeseter malý, sibiřský a ruský) jsme provedli optimalizaci různých typů ICSI. Poté jsme hodnotili úspěšnost oplození a paternitu vzniklých embryí a larev. S použitím jednotlivých, čerstvě odebraných, neaktivovaných spermií vznikly po ISCI ve všech kombinacích křížení ryby normálního tvaru přijímající potravu. Molekulární analýza prokázala integraci genomu obou rodičů u většiny jedinců. Lze říci, že technologii ICSI lze využít jako technologii asistované reprodukce k záchraně cenných otcovských genomů jeseterů.

Fatira, E., Havelka, M., Saito, T., Landeira, J., Rodina, M., Gela, D., Pšenička, M., 2022. Intracytoplasmic sperm injection in sturgeon species: A promising reproductive technology of selected genitors. Frontiers in Veterinary Science 9:1054345. doi.org/10.3389/fvets.2022.1054345

Napsal: doc. Ing. Martin Pšenička, Ph.D.

The branchiobdellidans are small aquatic worms that live symbiotically on the surface of crayfish bodies. They belong to the phylum Annelida, which includes earthworms and leeches. Other branchiobdellidans that parasitize crayfish gills are rather rare in Europe. The majority of species in the Czech Republic often constitute even mutually beneficial relationships with crayfish, as they scrape overgrown microscopic organisms from their exoskeletons.

During our observations of the invasive North American signal crayfish in the Czech Republic, we noticed that these crayfish were rarely infested by native European branchiobdellidans. To investigate this further, we conducted a field experiment and discovered that signal crayfish hosted 81 to 91% fewer branchiobdellidans compared to native noble crayfish captured at the same locality. The reduction in the number of egg cocoons was even more pronounced. In other locations where noble crayfish had been completely exterminated, we found no occurrence of branchiobdellidans on signal crayfish individuals.

Our laboratory experiment yielded similar results, showing that branchiobdellidans had significantly lower survival rates on signal crayfish compared to noble crayfish. Based on our findings, we concluded that the increased grooming behavior of signal crayfish was responsible for this trend. However, we do not yet understand why this invasive crayfish is specifically intolerant to these European species of branchiobdellidans, while it can tolerate at least some North American branchiobdellidans.

Nevertheless, it is clear that the signal crayfish poses a threat to the native European fauna, including the branchiobdellidans.

Detailed information can be found in the original article: Let, M., Ložek, F., Kouba, A., Buřič, M., Bláha, M., 2023. Signal crayfish as a threat for European ectosymbionts: overlooked biodiversity losses. Aquatic Sciences 85: 30. https://doi.org/10.1007/s00027-022-00932-w

Written by: Marek Let and Filip Ložek

Biological invasions by herpetofauna (i.e. amphibian and reptile species) are numerous and widespread. They have caused severe impacts on ecosystems, the economy, and human health. In the last decades, invasive herpetofauna has gained great interest on various platforms (e.g. social media, movies etc.) due to their diverse impacts on different sectors of society. Some of the most prominent impacts are (i) the extirpation or reduction of native species due to depredation, (ii) the spread of diseases such as chytridiomycosis caused by Batrachochytrium dendrobatidis and B. salamandrivoransand (iii) socio-economic (e.g. agricultural productivity declines) or healthcare costs. For example, the common coqui frog Eleutherodactylus coqui has led to declines in property values in areas infested due to its extremely loud mating song.

In our paper, we synthesised for the first time the economic costs of invasive herpetofauna worldwide between 1986–2020 using the most comprehensive database on the economic costs of invasive alien species worldwide (InvaCost). The cost of invasive herpetofauna totalled 17.0 billion US$ between 1986 and 2020, split into 6.3 billion US$ for amphibians, 10.4 billion US$ for reptiles and 334 million US$ for mixed classes (both amphibian and reptile species). However, these costs were associated predominantly with only two species (brown tree snake Boiga irregularis and American bullfrog Lithobates catesbeianus), with 10.3 and 6.0 billion US$ in costs, respectively. Costs for the remaining 19 reported species were relatively minor (< 0.6 billion US$). Geographically, Oceania and the Pacific Islands recorded 63% of total costs, followed by Europe (35%) and North America (2%). The activity sector most affected by amphibians was authorities-stakeholders (i.e. managers) through management (> 99%). For reptiles, the impact was reported mostly through damages to mixed sectors (65%).

Our results reveal worldwide the massive economic cost of herpetofauna invasion. While we recognise that not all herpetofauna species may cause economic costs, it is surprising that 94% of the non-native species did not have the economic costs reported, indicating a possible taxonomic bias. Geographically, also Africa had no reported costs. We propose the compilation of national lists for species facing import and selling bans, better screening for potentially harmful species and a more comprehensive effort to obtain information on the actual and species-specific costs. Our research highlights the importance of these measures to prevent future immense economic costs.

More detailed information can be found in the original article: Soto, I., Cuthbert, R. N., Kouba, A., Capinha, C., Turbelin, A., Hudgins, E. J.,... & Haubrock, P. J., 2022. Global economic costs of herpetofauna invasions. Scientific Reports 12(1), 10829. https://doi.org/10.1038/s41598-022-15079-9

Our contribution has already gained considerable attention in the media, are we are working on highlighting these issues even further (e.g. here).

Written by: M.Sc. Ismael Soto Almena

Nowadays, pond ecosystems face many negative effects – from eutrophication, through biodiversity loss, to biological invasions. Biological invasions have a negative impact on the functioning of ecosystems; additionally, invasions are costly. Topmouth gudgeon (Pseudorasbora parva), a small omnivorous fish introduced from Asia, is one of the invasive species that established stable populations throughout Europe and troubles both conservation authorities and fish farmers. Our study aimed to investigate the adverse ecosystem and production impacts that the presence of topmouth gudgeon in the pond ecosystem may cause.

Our results showed a significant top-down effect of topmouth gudgeon on planktonic crustaceans, especially large Daphnia, and other cladocerans, calanoids, and cyclopoids. Large daphnids are an important transformation link in lentic waters, utilizing the primary production of algae and microbial production of bacteria and protozoans. Therefore, in the absence of large daphnids, the flow of nutrients and energy to farmed fish is significantly reduced. Besides that, another consequence of the decreased filtering activity of planktonic crustaceans might be poor water quality. The low density of daphnids might bring about a reduced growth rate of common carp as well as an increased feeding pressure on food organisms inhabiting the pond bottom (zoobenthos). We assume that topmouth gudgeon has a considerable competitive pressure on commercially reared common carp – after eliminating planktonic crustaceans, the carp "switches" to other food sources, which is reflected in lower biomass and the density of bottom-dwelling invertebrates in ponds where topmouth gudgeon occurred.

More detailed information can be found in the original article: Kajgrová, L., Blabolil, P., Drozd, B., Roy, K., Regenda, J., Šorf, M., & Vrba, J. (2022). Negative effects of undesirable fish on common carp production and overall structure and functioning of fishpond ecosystems. Aquaculture 549, 737811. https://doi.org/10.1016/j.aquaculture.2021.737811

Besides the publication mentioned above, we wrote a popularization article that provides information on topmouth gudgeon to the general public – briefly describes its appearance, distribution, negative impacts on aquatic ecosystems, and possible elimination options and legislative aspects. The article is available online here.

Napsala: Ing. Lenka Kajgrová

Biologické invaze způsobené plazy a obojživelníky jsou častým a rozšířeným fenoménem. Mají za následek ekologické a ekonomické škody, mohou ale negativně ovlivňovat i lidské zdraví. V posledních desetiletích zaznamenaly tyto invaze značný zájem na různých platformách (např. sociální média, filmy atd.) kvůli jejich rozličným dopadům na různé sektory společnosti. Některé z nejvýraznějších dopadů jsou (i) vyhubení nebo redukce původních druhů v důsledku predace těchto invazních druhů, (ii) šíření chorob, jako je chytridiomykóza způsobená Batrachochytrium dendrobatidis a B. salamandrivorans, a (iii) socioekonomické dopady (např. pokles zemědělské produkce nebo zvýšené náklady na zdravotní péči. Zajímavým příkladem může být invaze drobné žabky bezblanky koki (Eleutherodactylus coqui), jejíž přítomnost vede k poklesu hodnoty nemovitostí v oblastech, které obývá. Její hlasové projevy jsou totiž především v době páření extrémně hlasité.

V našem článku jsme díky využití database InvaCost poprvé shrnuli globální ekonomické škody způsobené invazivními plazy a obojživelníky v letech 1986–2020. Celkové škody dosáhly v těchto letech celkem 17 miliard amerických dolarů (USD). Na obojživelníky připadlo 6,3 miliardy USD, 10,4 miliard USD na plazy a 334 milionů USD pak bylo společných pro obě zmiňované skupiny. Tyto náklady však souvisely převážně jen se dvěma druhy – bojgou hnědou (Boiga irregularis) a skokanem volským (Lithobates catesbeianus) se škodami ve výši 10,3, resp. 6,0 miliard USD. Náklady na zbývajících 19 hlášených druhů byly relativně nízké (< 0,6 miliardy USD). Geograficky nesla největší břímě Oceánie a tichomořské ostrovy (63 % celkových nákladů), následované Evropou (35 %) a Severní Amerikou (2 %). Podchycené škody způsobené obojživelníky souvisely především s managementem jejich populací (sector “authorities-stakeholders”) a tvořily přes 99 % této částky. V případě plazů se pak jednalo o škody napříč různými sektory (65 %).

Naše výsledky odhalují celosvětově masivní ekonomické škody způsobené invazními plazy a obojživelníky. Žádné ekonomické škody překvapivě nevykazovalo 94 % nepůvodních invazních druhů. Získané informace tak mohou být do značné míry taxonomicky zkreslené. Rovněž z geografického hlediska nebyly doposud žádné škody hlášeny z afrického kontinentu. V reakci na tato zjištění navrhujeme sestavení národních seznamů importovaných a obchodovaných druhů, lepší screening potenciálně škodlivých druhů (a jejich případnou regulaci), stejně jako komplexnější úsilí o získání informací o skutečných a druhově specifických nákladech jednotlivých invazních druhů. Náš výzkum zdůrazňuje důležitost těchto opatření, aby bylo zabráněno budoucím, očekávatelně podstatně větším, ekonomickým škodám.

Podrobnější informace lze nalézt v původním článku: Soto, I., Cuthbert, R. N., Kouba, A., Capinha, C., Turbelin, A., Hudgins, E. J.,... & Haubrock, P. J., 2022. Global economic costs of herpetofauna invasions. Scientific Reports 12(1), 10829. https://doi.org/10.1038/s41598-022-15079-9

Náš příspěvek již zaznamenal značnou mediální pozornost, přesto pokračujeme ve zdůrazňování této problematiky (např. zde).

Napsal: M.Sc. Ismael Soto Almena

Potočnice (Branchiobdellida) jsou několik milimetrů dlouzí vodní kroužkovci symbioticky žijící na povrchu těla raků. Spolu s žížalami nebo pijavicemi patří do kmene kroužkovců (Annelida). Vzácněji se v Evropě vyskytují druhy potočnic parazitujících na racích, především na jejich žábrech. Většina našich druhů však s raky vytváří vzájemně prospěšný vztah, kdy z raka ožírají přebujelé nárosty mikroskopických organismů.

Při odlovech invazního severoamerického raka signálního v ČR jsme si všimli, že je tento rak zřídkakdy kolonizován původními evropskými potočnicemi. Provedli jsme experiment v terénu a zjistili jsme, že rak signální hostí o 81% až 91 % potočnic méně než původní rak říční ze stejné lokality. Počet kokonů s vajíčky byl ještě více zredukován. Na dalších lokalitách, kde byl rak říční již vytlačen, byl výskyt původních potočnic na raku signálním nulový.

Experiment v laboratoři ukázal podobné výsledky – přežití potočnic na raku signálním bylo statisticky významně nižší v porovnání s rakem říčním. Dle našich závěrů byla za tuto skutečnost zodpovědná zvýšená intenzita čištění těla klepítky u raka signálního. Nicméně nevíme, z jakého důvodu přesně je tento invazní rak netolerantní zrovna k těmto evropským druhům potočnic, přestože přinejmenším některé severoamerické druhy toleruje.

Je nepochybné, že invazní rak signální představuje ohrožení tohoto původního faunistického prvku v Evropě.

Podrobné informace lze nalézt v původním článku: Let, M., Ložek, F., Kouba, A., Buřič, M., Bláha, M., 2023. Signal crayfish as a threat for European ectosymbionts: overlooked biodiversity losses. Aquatic Sciences 85: 30. https://doi.org/10.1007/s00027-022-00932-w

Napsali: Marek Let a Filip Ložek

Rybniční ekosystémy v dnešní době čelí mnoha negativním vlivům – od eutrofizace, přes pokles biologické rozmanitosti, po biologické invaze. Biologické invaze mají negativní dopad na fungování ekosystémů, navíc jejich řešení je i finančně nákladné. Střevlička východní (Pseudorasbora parva), drobná všežravá kaprovitá rybka zavlečená z Asie, je jedním z invazních druhů, který dokázal vytvořit životaschopné populace napříč Evropou a je trnem v oku jak orgánům ochrany přírody, tak produkčním rybářům. Cílem naší studie bylo prozkoumat nepříznivé ekosystémové a produkční dopady, které může přítomnost střevličky východní v rybničním ekosystému způsobit.

Naše výsledky prokázaly významný vyžírací tlak shora (tzv. top-down efekt) střevličky východní na planktonní korýše, především velké hrotnatky rodu Daphnia, ale i na další druhy perlooček, vznášivek a buchanek. Právě velké hrotnatky jsou důležitým transformačním článkem stojatých vod, využívajícím primární produkci řas i mikrobiální produkci bakterií a prvoků. V případě jejich absence je tak významně omezen tok živin a energie do chovaných ryb. Dalším důsledkem snížené aktivity filtrujících planktonní korýšů je zhoršená kvalita vody. Eliminace perlooček pravděpodobně stála i za zhoršeným růstem kapra a zvýšeným vyžíracím tlakem na potravní organismy osidlující dno. Předpokládáme, že střevlička východní vytváří značný konkurenční tlak na kapra – po eliminaci planktonních korýšů kapr „přepne“ na jiné potravní zdroje, což se projevilo nižší biomasou i početností bezobratlých v sedimentu rybníků, kde se vyskytovala střevlička.

Podrobnější informace lze nalézt v původním článku: Kajgrová, L., Blabolil, P., Drozd, B., Roy, K., Regenda, J., Šorf, M., & Vrba, J. (2022). Negative effects of undesirable fish on common carp production and overall structure and functioning of fishpond ecosystems. Aquaculture 549, 737811. https://doi.org/10.1016/j.aquaculture.2021.737811

Kromě výše uvedené publikace jsme sepsali i popularizační článek, který podává informace o střevličce východní pro širší veřejnost – stručně popisuje vzhled střevličky, její distribuci, negativní dopady jejího působení ve vodních ekosystémech, možnosti eliminace a dotýká se i legislativních aspektů. Článek je dostupný online zde.

Napsala: Ing. Lenka Kajgrová

Let us cordially invite you to a lecture by Dr. Kumar.

Title: „Risk associated with biotic and abiotic stressors to fish and potential remedial approaches: Learning from Argulus parasite and Triclosan”.

The lecture will take place in the large meeting room at the main building of the FFPW USB, Zátiší 728/II, 389 01 Vodňany, on Friday, 10^th February 2023, from 1 pm. You may find more information here.

We cordially invite you to the Introductory conference of the Interreg BYCZ01-020 project „Živé klenoty pod vodní hladinou Šumavy, “ which will take place on 27th March 2024 on the premises of MEVPIS. You can find more detailed information (only in Czech), including a link for registration, here.

Registration is open till 16th February 2024. (or until capacity is reached)

The project “Živé klenoty pod vodní hladinou Šumavy” is supported by EU funds from the ERDF, Program INTERREG Bayern-Česko 2021-2027.

We cordially invite you to the Lunch seminar with Professor Mats Tysklind, which will be held in the "ZR building", Na Sádkách 1780, 370 05 České Budějovice on Wednesday, 3^rdMay 2023,  from 11:30 a.m. to 13:00 p.m. You may find more information on a flyer here, including the link for online registration.

We cordially invite you to the Lunch seminar with Sayyed Mohammad Hadi Alavi, which will be held at the "FROV building", Zátiší 728, 389 01 Vodňany on Wednesday 27. 7. 2022 from 11:00 to 12:00. You may find more information on a flyer here, including the link for online registration.

We cordially invite you to the Lunch seminar with Professor Ian Mayer, which will be held in the "ZR building", Na Sádkách 1780, 370 05 České Budějovice on Thursday, 30^th March, from 11:00 a.m. to 12:30 p.m. You may find more information on a flyer here, including the link for online registration.

We cordially invite you to the Lunch seminar with Professor Marc Verdegem, which will be held in the "ZR building", Na Sádkách 1780, 370 05 České Budějovice on Friday, 21^stApril 2023,  from 11:00 a.m. to 12:30 p.m. You may find more information on a flyer here, including the link for online registration.

We cordially invite you to the Lunch seminar with Mr. Katsutoshi ARAI and Mr. Rafael Henrique NÓBREGA, which will be held at the "ZF FROV building", Na Sádkách 1780, 370 05 České Budějovice on Friday 16. 9. 2022 from 11:00 to 13:00. You may find more information on a flyer here, including the link for online registration.

Ph.D. students of DSP Fishery and Protection of Aquatic Ecosystems will have seminar on Wednesday, 1st February 2023, from 9,00 a.m. in the large meeting room, main building, Zátiší, Vodňany.

The program of the seminar you can find below:

  A meeting of the Research Program 1 will follow.

  You are all cordially invited.

Ph.D. students of DSP Fishery and Protection of Aquatic Ecosystems will have seminar on Thursday, 16th February 2023, from 8,30 a.m. in the large meeting room, main building, Zátiší, Vodňany.

The program of the seminar you can find below:

  A meeting of Research Program 2 will follow.

  You are all cordially invited.

On Wednesday, 27^th September 2023, from 1,00 p.m. Ph.D. seminar of M.Sc. Golara Kor (st. program Protection of Aquatic Ecosystems) titled Sensory organ regeneration in crayfish. The seminar will be held through MS Teams. For the connection to the event, click here.