FROV

On Thursday 12 June 2025, scientists from the Faculty of Fisheries and Protection of Waters, University of South Bohemia in České Budějovice, together with conservationists from the conservation associations BROZ and WWF Slovakia and the Slovak Angling Association (and other partners of the LIFE Living Rivers project - https://livingrivers.sk/) released more than 12,000 juveniles of sterlet into the Danube. This is the second mass release of juvenile sterlet into Danube waters in the last three years.

The sterlet is one of Slovakia's native fish species and is the last of the native sturgeon species still surviving in Slovakia. The other species no longer live in Slovak waters due to migration barriers in the Danube, which are the large hydroelectric power plants - Gabcikovo barrage system in Slovakia and Iron Gates on the Serbian-Romanian border. The population of the sterlet has also declined sharply in the past, mainly as a result of river regulation. This species is now considered endangered in Slovakia. The release of sterlet is thus being carried out to strengthen the population of this species in the Danube.

The sterlets were released into the Danube approximately 50 days after hatching from eggs hatched at the hatchery in Pohořelice, Czech Republic.

“The parents of the small sterlets were caught in the Danube and their offspring are now returning to the Danube,”says Bořek Drozd, an ichthyologist at the Faculty of Fisheries and Protection of Waters at the University of South Bohemia in České Budějovice. "We released sterlets here mainly for research purposes, to better understand not only their living requirements, but also effects of water barriers they face in the stream. In order to monitor sterlets regularly, their fins are dyed with a harmless dye that will shine under special lamps,"Drozd said.

However, the LIFE Living Rivers project, under which the sturgeons are being released into the Danube, is not only focused on the restoration and monitoring of sterlet, but primarily on river restorations that will also help return the Danube and its side river branches system to a more nature-like state.

"As part of the project, we as BROZ are responsible for several measures that will improve the flow of the Danube's branches, but also their connection to the wetlands and floodplain of the river. This time, however, we will not only be dealing with the Danube, but also with the Hron, the Ipel and the Bela, which will be addressed by our project partners, and in cooperation with them we will improve the ecological status of 344 km of Slovak rivers. A total of 10 partners are involved in the project and we will work together across state institutions and the non-profit sector on the important topics of river protection," says Tomáš Kušík, Chairman of BROZ.

The LIFE Living Rivers project also aims, for example, at proposing measures to remove migration barriers for fish such as the giant sturgeon - beluga. The Water Research Institute in Bratislava is preparing an expert study to propose measures that could allow the return of the beluga to the Slovak section of the Danube.

Miroslava Plassman, Director of WWF Slovakia:

"Damming of rivers, deterioration of water quality, loss of natural reproduction sites and overfishing have caused a dramatic decline of sturgeons not only in the Danube.  We believe that by stocking of small sterlets, monitoring them, and revitalising the watercourses ourselves, we will together with our project partners contribute to the recovery of populations and ensure the sustainable presence of these prehistoric fishes in Slovak rivers."

Contacts: Bořek Drozd, JU; +420 737 221 929;Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Media outputs:

TV:

RTVS: https://www.stvr.sk/televizia/archiv/21274/536739#2861 – 47min 41 sec

JOJ: https://videoportal.joj.sk/noviny/epizoda/140443-noviny-tv-joj - 22 min 30 sec

Markíza: https://www.markiza.sk/relacie/televizne-noviny/video-epizoda/263004-12-6-2025 - 35 min 38 sec

Articles:

https://www.teraz.sk/slovensko/ochranari-do-vod-dunaja-vplavalo-vo/885408-clanok.html

https://spravy.stvr.sk/2025/06/pri-cunove-vypustili-do-dunaja-tisicky-jeseterov-z-ceska-ich-populacia-drasticky-klesa-kvoli-zasahom-cloveka/

https://bratislava.sme.sk/c/23504350/do-vod-dunaja-vplavalo-12-tisic-jeseterov-malych-ide-o-ohrozeny-druh.html

https://www.netky.sk/clanok/do-dunaja-sa-vratili-tisice-jeseterov-ochrancovia-prirody-posilnuju-populaciu-ohrozeneho-druhu

https://regiony.zoznam.sk/foto-do-vod-dunaja-vplavalo-12-tisic-jeseterov-malych-islo-o-druhe-hromadne-vypustanie-mladych-jedincov-za-tri-roky/

Social media:

https://www.facebook.com/broz.ba/posts/pfbid0Zmj7rPc1rRZKwVrs1rauXc7W1Tdr7L99apYAXTQnsRsWsyNngL76CSA685W5URCZl

https://www.facebook.com/share/r/1C5fJSCaWa/

Co-funded by the European Union. Views and opinions expressed are however those of the author(s) only and do not necessarily reflect those of the European Union or CINEA. Neither the European Union nor the granting authority can be held responsible for them.

GABČÍKOVO, 15. srpna 2024 - Jaký je aktuální stav rybích populací ve slovenské části Starého Dunaje? To zjišťovali odborníci na sladkovodní ekosystémy na 13 úsecích hlavního toku řeky a jejího systému vedlejších ramen. Rozsáhlý ichtyomonitoring provedl v týdnu od 4. do 9. srpna 2024 zkušený tým z Fakulty rybářství a ochrany vod JU v Českých Budějovicích pod vedením Bořka Drozda v rámci projektu LIFE Living Rivers (101069837/LIFE21-IPE-SK-Living Rivers).

Kromě hlavního koordinátora aktivity se na monitoringu podíleli i další partneři projektu a zástupci zainteresovaných skupin jako je Státní ochrana přírody SR, Ministerstvo životního prostředí SR, Výzkumný ústav vodního hospodářství, WWF Slovensko a Slovenského rybářského svazu.

Co odhalily vody Dunaje

Zjištění odborníků po týdnu intenzivní činnosti na největší řece Slovenska, konkrétně v její původní vnitrozemské deltě, bohužel nejsou příliš povzbudivá. „Starý Dunaj má extrémně málo vody, protože většina je odváděna u Bratislavy do nátokového kanálu vodní elektrárny Gabčíkovo. Zaznamenali jsme obrovské množství bahna a sedimentů, které by tam neměly vůbec být. Již dnes se tak Starý Dunaj stává neobyvatelným pro mnoho původních dunajských druhů ryb. Pokud se situace nezmění a do toku se nepřidá více vody, tento typický dunajský biotop zcela zanikne,“ varuje s obavami rybí ekolog Bořek Drozd. Podle něj má tento stav zásadní negativní dopad i na život pod hladinou. S rybími populacemi na slovenském úseku Dunaje to nevypadá vůbec dobře. Zastoupení druhů je sice relativně stabilní, ale jejich populace v posledních letech výrazně poklesly.

Podle odborníků je sice ramenná soustava Starého Dunaje plná běžných druhů kaprovitých ryb, ale reofilní, tj. proudomilné druhy ryb extrémně ubyly. Některé původní skupiny, jako jsou například jeseteři, ikonická skupina ryb stará více než 200 milionů let, ze Starého Dunaje kvůli špatným životním podmínkám prakticky vymizely. „Je to důsledek kombinace dopadů výstavby a nevhodného řízení provozu systému vodních děl Gabčíkovské soustavy, které se v unikátním ekosystému Starého Dunaje projevují nedostatkem vody, špatnými průtokovými poměry, přehříváním vody a intenzivní sedimentací. Tento dopad je dále umocněn globálními změnami klimatu. Výsledkem je pak smutná skutečnost, že kdysi unikátní ekosystém vnitrozemské delty Dunaje se postupně stává neobyvatelným pro většinu původních druhů ryb a de facto postupně fyzicky zaniká,“ říká Bořek Drozd. Podle něj je paradoxní, že se Slovensko zavázalo dosáhnout tzv. dobrého ekologického stavu Starého Dunaje do roku 2027, jak požaduje Rámcová směrnice o vodách – jedná se tak o nesmírně obtížný závod s časem.

Během srpnového monitoringu byly prováděny denní i noční odlovy, přičemž všechny odlovené ryby byly spočítány, změřeny, zváženy a poté vráceny zpět do vody. Podařilo se zdokumentovat běžné i vzácnější druhy ryb. Z těch vzácnějších to byl např. drsek větší, ježdík žlutý, ostrucha křivočará, hrouzek Vladykovův, plotice dunajská (lesklá), ale i další reofilní druhy nebo druhy evropského významu.

Situaci komplikují také nepůvodní obyvatelé Dunaje

Samostatnou kapitolou je pak šíření ryb, které nemají v Dunaji co dělat. A ichtyologové jich při monitoringu našli mnoho. „Situaci také ztěžuje šíření tzv. invazních druhů ryb, zejména tolstolobika bílého, která vážně ohrožuje původní druhy,“ doplňuje Bořka Drozda jeho kolega z fakulty Martin Šindler. Velké rozšíření této kaprovité ryby v dunajských vodách potvrdil i srpnový monitoring. Podle odborníků se tato původně asijská ryba začala v Dunaji zřejmě samovolně rozmnožovat a v podstatě zaplavila především hlavní tok. Lze to pozorovat například na lokalitách u Komárna, kde tolstolobici vyplašení zvukem lodních motorů skáčou lidem přímo do člunů.

Problémem Dunaje jsou i další invazní druhy – například hlaváči. Podle Bořka Drozda také z ramenné soustavy prakticky zcela vymizel původní karas obecný, který byl nahrazen nepůvodním, vysoce invazním karasem stříbřitým.

Budoucí vyhlídky

Monitoring, který je součástí projektu LIFE Living Rivers, se na tomto úseku Dunaje provádí pravidelně od roku 2023, a to dvakrát ročně, stejně jako na dalších lokalitách. Hlavním cílem je získat údaje potřebné k navržení vhodných opatření, která by umožnila zprůchodnit vodní díla Gabčíkovo a Čunovo a obnovit pravidelné migrace ryb. Odborníci doufají, že výsledky tohoto monitoringu poslouží jako základ pro účinná opatření na ochranu a obnovu rybích populací v této významné evropské řece.

Fakulta rybářství a ochrany vod JU zároveň provádí na Dunaji telemetrický monitoring jeseterů malých, kteří jsou považováni za vlajkový druh pro povodí této řeky. To znamená, že pokud se podaří tento reofilní druh udržet a zachovat, bude se ve vodách Dunaje dařit i dalším druhům ryb a prospěch z toho bude mít i lidská společnost.

„Fungující ekosystém znamená nejen vysokou kvalitu vody, ale také účinnou ochranu před povodněmi, stabilnější klima, dostatek vody v době sucha, zdroj plodin a potravin, rekreační aktivity, vysoké druhové bohatství flóry a fauny,... zkrátka Starý Dunaj nám má co nabídnout, pokud se o něj konečně začneme dobře starat. Ale už nám nezbývá mnoho času,“ uzavírá Bořek Drozd.

O projektu LIFE Živé řeky

LIFE Živé řeky je společný projekt deseti institucí a organizací zaměřený na realizaci slovenského vodního plánu v povodí Dunaje, Hronu, Ipeľu a Bělé. Cílem partnerských organizací je zajistit dobrý ekologický stav vod a zlepšit tak celkem 344 kilometrů našich řek.

Partneři projektu:

Výskumný ústav vodného hospodárstva (VÚVH), Ministerstvo životného prostredia Slovenskej republiky (MŽP), Slovenský vodohospodársky podnik, š. p. Štátna ochrana prírody Slovenskej republiky (ŠOP SR), Bratislavské regionálne ochranárske združenie (BROZ), WWF Slovensko, Catch Me If You Can, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Správa Tatranského národného parku (TANAP), Vodohospodárska výstavba, š. p.

Další informace k projektu LIFE Living Rivers najdete zde.

Články související s projektem LIFE Living Rivers:

Co-funded by the European Union. Views and opinions expressed are however those of the author(s) only and do not necessarily reflect those of the European Union or CINEA. Neither the European Union nor the granting authority can be held responsible for them.

Aktuální stav rybích populací na 13 úsecích hlavního toku Dunaje a jejích vedlejších ramen monitoroval tým vědců z Fakulty rybářství a ochrany vod JU ve dnech 4.–9. srpna 2024. Podrobnosti o rozsáhlém ichtyomonitoringu v rámci projektu LIFE Living Rivers (101069837/LIFE21-IPE-SK-Living Rivers)si přečtěte zde.

Co-funded by the European Union. Views and opinions expressed are however those of the author(s) only and do not necessarily reflect those of the European Union or CINEA. Neither the European Union nor the granting authority can be held responsible for them.

Fakulta rybářství a ochrany vod JU nabízí kurzy celoživotního vzdělávání určené pro širokou veřejnost.

Aktuální nabídku najdete zde.

Mezinárodní portál Research.com zveřejnil nejnovější žebříček nejcitovanějších vědců pro rok 2025. Mezi českou špičkou v několika vědeckých oborech figurují také vědci z Fakulty rybářství a ochrany vod JU, a to v následujících oborech:

Biologie a biochemie

• Jacky Cosson
• Otomar Linhart

Ekologie a evoluce

• Antonín Kouba

Environmentálnívědy

• Tomáš Randák

Chemie

• Roman Grabic

Hodnocení serveru Research.com vychází z tzv. D-indexu (Discipline H-index), který zohledňuje pouze publikace a citace v dané vědecké disciplíně. Do žebříčku jsou zařazeni pouze přední vědci s D-indexem alespoň 40.

We're all familiar with the scenario: During flu season, we find ourselves packed into crowded buses and trains, surrounded by coughs and sniffles - and two days later, we're down with the flu ourselves. In fish farming, the story isn't much different. Once a disease outbreak occurs, treatment options become limited, often resorting to medication for the entire fish population. This not only harms the fish and the environment but also poses risks to human health.

Wouldn't it be remarkable if nature already provided a solution for this?

In nature, fish don't swim in crystal-clear water but are exposed to a myriad of natural substances. Among these are humic substances, derived from the decomposition of organic matter, which tint the water brown. Introducing these substances into our aquaculture systems has shown remarkable improvements in key immune markers within the mucus of trout. Special enzymes like lysozyme and alkaline phosphatase found in the mucus act to destroy bacteria, safeguarding the fish. When fish were exposed to water enriched with humic substances, the activity of these defensive enzymes surged by approximately 2 to 3-fold. But that's not all! Immunoglobulins, also known as antibodies, are proteins that bind to pathogens, marking them for destruction. The concentration of mucosal immunoglobulins skyrocketed by an impressive 77%, highlighting the potent immunomodulatory effects of humic substances. Even more impressive was the observed antibacterial efficacy of fish mucus. The inclusion of humic substances aided in reducing bacterial growth of the fish pathogen Yersinia ruckeri by over 75%.

By learning from nature, we are able to transform aquaculture practices to ensure safe food for generations to come.

Detail information can be found in the original paper:

Lieke, T., Stejskal, V., Behrens, S., Steinberg, Ch.E.W., Meinelt, T., 2024. Fulvic acid modulates mucosal immunity in fish skin: Sustainable aquaculture solution or environmental risk factor? Journal of Hazardous Material 467: 133737. 

Click here to watch the video. 

Jednorázové mimořádné stipendium obdrží nejlépe prezentující studenti doktorandských seminářů v akademickém roce 2024/2025, jimiž jsou:

Seminář RP4, 4. února 2025:

• M.Sc. Augusto Frederico Huber
• M.Sc. Ismael Soto Almena
  
  

Seminář RP2, 6. února 2025:

• M.Sc. M. Phil. Gayani Kapukotuwa
• Ing. Helena Hinterholzová
  
  

Seminář RP3, 11. února 2025:

• Ing. Václav Kučera
• M.Sc. Anil Axel Tellbüscher
• M.Sc. Essaikiamal S. M. Konar
  
  

Seminář RP1, 13. února 2025:

• M.Sc. João Ferreira
• M.Sc. Laurine Mule Mueni
• M.Sc. Abhipsha Dey

Gratulujeme všem oceněným k úspěchu.

NeoGiANT 5^th General Assembly & 10^thSteering Committee meeting of the innovative H2020 project NeoGIANT, which offers new solutions based on the well-known strong natural antimicrobial and antioxidant properties of matolin extracts, was held on May 27-28, 2024. Hosted by the Faculty of Fisheries and Protection of Waters USB at the Budweis Hotel in České Budějovice, the two days were packed with the latest knowledge and progress of the project and included an excursion to the Budějovice Budvar brewery and a social evening. Thank you to everyone involved. More information about the project can be found here.

V rámci inovativního H2020 projektu NeoGIANT, který nabízí nová řešení založená na známých silných přírodních antimikrobiálních a antioxidačních vlastnostech výtažků z matolin a jehož je Fakulta rybářství a ochrany vod JU součástí, se ve dnech 27. – 28. 5. 2024 konalo valné shromáždění, které tentokrát hostila právě FROV JU. Dva dny nabité nejnovějšími poznatky a pokroky projektu v prostorách hotelu Budweis v Českých Budějovicích byly proloženy exkurzí do Budějovického Budvaru a společenským večerem. Děkujeme všem zúčastněným. Více informací o projektu je možné nalézt zde.

Nová studie, na které se výrazně podíleli vědci z Fakulty rybářství a ochrany vod JU, odhaluje, že víc než třetina každoroční celosvětové produkce akvakultury pochází z druhů chovaných mimo jejich původní areály výskytu. Výzkum vedený Franciscem Oficialdeguim z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích byl proveden ve spolupráci s interdisciplinárním mezinárodním týmem kolegů a zaměřil se na globální důsledky využívání nepůvodních druhů v akvakultuře. Studie byla publikována v časopise Reviews in Aquaculture.

Akvakultura je základním pilířem světové produkce potravin a významně přispívá k lidské výživě, potravinové bezpečnosti a zaměstnanosti milionů lidí. V posledních desetiletích však její rychlá expanze vedla také k přesunům druhů za hranice jejich původního výskytu. „Ačkoli nepůvodní chované druhy jsou velmi produktivní a významně přispívají k výživě lidské populce, mají i environmentální a socioekonomická rizika v případě, že uniknou z akvakulturních chovů a v novém prostředí se úspěšně usadí,“ říká Oficialdegui.

Celosvětově bylo od roku 1950 mimo své původní areály chováno přibližně jedna třetina z 560 druhů využívaných v akvakultuře (tj. 160 druhů). Více než 80 % celosvětové produkce nepůvodních druhů pochází pouze z deseti zemí – většinou v Asii. Ryby dominují celkové produkci v akvakultuře (940 milionů tun), přičemž samotné nepůvodní ryby tvoří 182 milionů tun, tedy 19 % celkového objemu. U nepůvodních řas a korýšů jsou podíly ještě vyšší: 67 % a 55 %. Obzvlášť výrazný je víc než 11 000% nárůst produkce nepůvodních korýšů od roku 2000 ve srovnání s předchozími dvaceti lety, což je převážně způsobeno produkcí krevety bílonohé a červeného raka v nepůvodních oblastech.

„Tento nález odpovídá obecně vyšší tržní hodnotě korýšů ve srovnání s rybami a podporuje představu, že motivace k chovu korýšů v akvakultuře již možná převyšuje motivaci pro chov ryb, neboť produkce korýšů je více spojena s ekonomickým zabezpečením chovatelů, zatímco chov ryb je typicky spojován s potravinovou bezpečností,“ vysvětluje Francisco Oficialdegui.

Výzkumný tým upozorňuje, že mnoho z těchto vysoce výnosných nepůvodních druhů je spojeno s významnými ekologickými a socioekonomickými dopady. Ty zahrnují zdokumentované poklesy populací původních druhů, narušení potravních sítí, změny v cyklech živin a zánik tradičního rybolovu – přičemž mnohé z těchto dopadů nelze snadno ekonomicky vyčíslit.

Přestože jsou nepůvodní druhy chované v akvakultuře často velmi výnosné, zároveň generovaly vysoké finanční náklady. Podle databáze InvaCost 27 ze 160 globálně chovaných nepůvodních druhů způsobilo škody na ekosystémech a ekonomikách až za 10 miliard USD. Vědci upozorňují, že toto číslo je pravděpodobně podhodnocené kvůli zásadním mezerám v evidenci způsobovaných škod napříč regiony a časem.

Pozoruhodné je, že 40 % všech nepůvodních chovaných druhů zkoumaných ve studii bylo oficiálně zařazeno mezi invazní na regionálních nebo globálních seznamech invazních druhů – což naznačuje, že skutečné finanční škody mohou být ještě mnohem vyšší. Tato zjištění podtrhují naléhavou potřebu zlepšení biologické bezpečnosti, upřednostnění původních druhů v akvakultuře a posílení mezinárodních politik ke zmírnění dlouhodobých ekologických a ekonomických rizik souvisejících s akvakulturou nepůvodních druhů.

I neviditelné znečištění vody může zanechat výraznou stopu v přírodě. Výsledky studie publikované  v časopise Journal of Hazardous Materialsukázaly, že zdánlivě čistá voda vypouštěná z čistíren odpadních vod může stále představovat riziko pro volně žijící organismy v našich řekách a potocích.

Pstruh obecný potoční (Salmo truttam. fario) je druh citlivý na změny prostředí a cenný ukazatel kvality vody. V našem experimentu jsme do vodního toku, který přijímá čištěnou městskou odpadní vodu, nasadili pstruhy do úseku nad a pod čistírnou odpadních vod, a v časových intervalech po 6, 14 a 24 týdnech jsme sledovali toxikologické parametry u ryb. Současně jsme pomocí neinvazivní metody zvané pasivní vzorkovánímonitorovali znečišťující látky ve vodě a testovali jejich biologické účinky prostřednictvím laboratorních in vitrotestů. Tento experiment byl výjimečný tím, že kombinoval expozici ryb v reálném prostředí s nejmodernějšími analytickými a toxikologickými metodami. U ryb jsme měřili konkrétní změny, jako jsou hladiny hormonů, reakce na stres a známky poškození tkání, abychom zjistili, jak reagují na dlouhodobé působení nízkých koncentrací znečištění.

Výsledky studie ukázaly, že i čištěná voda může obsahovat mikropolutanty(zbytky chemických látek z běžně používaných produktů, jako jsou léky, čisticí prostředky nebo pesticidy), které se v čase hromadí. Tyto látky mohou narušovat hormonální systém ryb, oslabovat jejich přirozenou obranyschopnost a potenciálně ohrozit jejich rozmnožování.

Naše studie zároveň poukázala na to, že je možné předpovědět environmentální hrozby dříve, než dojde k viditelnému poškození – díky pasivnímu vzorkování vody a citlivým laboratorním testům. Tento přístup může pomoci lépe chránit biodiverzitu, zejména v urbanizovaných oblastech, kde vodní toky často přijímají sice čištěnou, ale ne zcela čistou vodu. Dále může být v budoucnu součástí strategie pro prioritizaci čistíren odpadních vod z hlediska modernizace jejich čistírenských technologií, ke které bude muset dojít v souvislosti s novou legislativou. Naše výsledky zdůrazňují potřebu efektivnějšího nakládání s odpadními vodami, aby bylo možné bezpečně chránit vodní organismy.

Další podrobnosti naleznete v původním článku:

Koubová, A., Toušová, Z., Šauer, P., de Sales-Ribeiro, C., Vrana, B., Smutná, M., Kocour Kroupová, H., Grabicová, K., Schmidt-Posthaus, H., Randák, T., Grabic, R., Hilscherová, K., Žlábek, V., 2025. Biomarker responses in wild brown trout from a headwater stream and their causal link to water pollution assessed through chemical analysis and in vitroreporter gene bioassays. Journal of Hazardous Materials 494, 138433. https://doi.org/10.1016/j.jhazmat.2025.138433

Autor: Anna Koubová

The company Kubíček VHS s.r.o. implemented a new aeration system for 11 small breeding ponds at the Faculty of Fisheries and Water Conservation, Genetic Fishery Centre in Vodňany.

Two sets of ROOTs blowers KUBÍČEK type 3D28C-080E and 3D19C-051E, are installed on a concrete platform on the dam at the ponds. The air distribution is made in stainless steel pipe, which is equipped with outlets with taps. Aeration is provided by fine bubble ballast elements KUBÍČEK type ATE65DG in the design for fishing applications.

By replacing the aeration method of replacing the less efficient floating surface aerators with a modern system combining ROOTs blowers and fine bubble aeration, we have achieved an immediate reduction in the energy consumption of the operation by more than 70%, with higher oxygen saturation of the water.

The Faculty of Fisheries and Protection of Waters USB is a partner of the new European infrastructure project AQUASERV - Research Infrastructure Services for Sustainable Aquaculture Fisheries and the Blue Economy.

The project is coordinated by the Portuguese Algarve Centre of Marine Sciences (CCMAR) and involves 34 European partners.

The main aim of the project is to enable transnational access to the infrastructures of the project partners incl. financing of travel reimbursements.

The FFPW USB is involved in the project across faculty workplaces and we are expected to enable the implementation of 19 TNA projects with a total duration of 98 weeks spent at 5 involved installations.

The responsible researcher for the FFPW USB is Dipl.-Ing. Petr Císař, Ph.D.

The implementation of the AQUASERV project will last for 5 years, i.e. until March 2029.

This project has received funding from the European Union’s HORIZON Research and Innovation Actions under grant agreement N° 101131121. This project has been funded with support from the European Commission.

The Ministry of Agriculture has published the Fish flesh encyclopedia, prepared by the FROV JU staff.
The aim of the work is to improve the traceability of fish products, especially in relation to the identification of the fish species according to the available flesh, especially for the needs of supervisory authorities, but also for the needs of transporters, traders and the general public and thus reduce the likelihood of mistakes and falsification.
In the framework of the work, a register of 179 species of fish and chondrichthyan from 63 families was established. Each species is documented and described as a whole individual and fresh and deep-frozen flesh, which is assessed in whole fillet form, including descriptive characteristics and possibilities of confusion. The publication is available in Czech and English versions. The English version comprises a total of 585 A4 pages, including 311 pages of text and 548 photographs. The preparation took more than 4 years and the scope of the publication is quite unique even on a global level.

The new study, which was heavily co-authored by scientists from the Faculty of Fisheries and Protection of Waters USB, reveals that more than a third of the world's annual aquaculture production comes from species farmed outside their native ranges. The research, led by Francisco Oficialdegui of the University of South Bohemia in České Budějovice, was carried out in collaboration with an interdisciplinary international team of colleagues and focused on the global implications of the use of non-native species in aquaculture. The study was published in the journalReviews in Aquaculture.

You can read the full text here.

On 10^thDecember 2024, in the Karolinum in Prague, the President of the Czech Republic handed over the appointment decrees to professors of universities, including our colleague Prof. Ing. Vladimír Žlábek, Ph.D. Congratulations.

Full text of the press release here.

Photo by: Karolinum, Tomáš Fongus

The stand of the Faculty of Fisheries and Water Protection of the FFPW USB at the Země Živitelka exhibition will offer a tasting of fish products. The offer will include, for example, fish soup Halászlé and a novelty will be carp meatloaf in a bun, from durable products such as smoked rainbow trout in oil, carp luncheon meat, fish goulash from Segedin and M. D. Retigová soup.

From chilled products it will be possible to choose from fish salad, Sturgeon Friendly caviar and other durable products such as: meat in its own juice, fish soup in glass and carp pate in several variants.

Visit our stand in Hall R3 from 22 to 27 August 2024, Exhibition hall České Budějovice.

The Night of Scientists, whose theme was transformation, brought the public closer to science and research at all eight faculties of the University of South Bohemia. The Faculty of Fisheries and Protection of Waters USB prepared an interactive programme for its visitors on the campus of the University of South Bohemia in České Budějovice and also in Nové Hrady.

Young and old alike discovered the magic of water during experiments, tried various fishing techniques or got to know the world of rivers, ponds and river floodplains through interactive models. Traditionally, the demonstrations of living organisms, such as non-native species of the crayfish kingdom or little-known small fish - killifish (Nothobranchius furzeri), whose main advantage is survival in extreme conditions, mainly thanks to embryos that can completely dry out and at this stage survive even long periods of drought, were a great attraction.

The biggest attraction was undoubtedly the production of ice cream. The aquaponic greenhouse, glowing purple in the dark, attracted over 400 people for guided tours, a record attendance. Children were able to take home their own planted basil or carnivore.

The Night of Scientists attracted over 3,200 visitors to the University of South Bohemia despite the bad weather. We are already looking forward to the next edition.

Photo and video from the event.

Noc vědců, jejímž tématem se stala proměna, přiblížila veřejnosti vědu a výzkum na všech osmi fakultách Jihočeské univerzity. Fakulta rybářství a ochrany vod JU připravila pro své návštěvníky interaktivní program v kampusu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a také v Nových Hradech.

Malí i velcí objevovali kouzlo vody při pokusech, zkoušeli různé techniky lovu ryb nebo zblízka poznávali svět řek, rybníků, říčních niv prostřednictvím interaktivních modelů. Velkým lákadlem se tradičně staly ukázky živých organismů např. nepůvodních druhů zástupců račí říše nebo málo známých drobných rybek – halančíků tyrkysových (Nothobranchius furzeri), jejichž hlavní předností je přežití v extrémních podmínkách, a to hlavně díky embryím, která mohou kompletně vyschnout a v tomto stádiu přečkat i dlouhotrvající období sucha.

Největším lákadlem se bezpochyby stala výroba vlastní zmrzliny. Akvaponický skleník, fialově zářící ve tmě, přilákal na komentované prohlídky přes 400 lidí, což je rekordní návštěvnost. Děti si domů mohly odnést vlastnoručně vysazenou bazalku anebo masožravku.

Noc vědců přilákala i přes nepříznivé počasí na Jihočeskou univerzitu přes 3200 návštěvníků. Již nyní se těšíme na další ročník.

Foto a video z akce.